Volyňští Češi (pár poznámek z historie)
Ztracená paměť.Archiv obce Třebom.
Od poloviny 19. století docházelo k vlnám emigrací z českých zemí. Důvodem byla většinou neutěšená ekonomická situace a pověsti o skvělé prosperitě a bohatství v cizině. Od 70. let hlavní proud českých emigrantů směřoval do Ruska, kde po zrušení nevolnictví v roce 1861 a po potlačení polského povstání byly nejpříznivější imigrační podmínky. Carská vláda českým přistěhovalcům poskytovala značné výhody: osvobození od daní po dobu dvaceti let, osvobození od vojenské služby, náboženskou svobodu, právo na národní školství a vlastní samosprávu. Jako nejvýhodnější oblast nabízená Rusy se jevila Volyňská gubernie. Gubernie na jihozápadě sousedila s rakouskou Haličí a byla osídlena většinově Ukrajinci (70%). Kromě Ukrajinců zde žili Židé, Poláci, Němci a Rusíni.
První organizovaný příliv českých imigrantů na Volyň proběhl v roce 1868. Jako cíl české emigrace byly vybrány újezdy Rovno a Dubno. V počátcích kolonizace byla povolena náboženská svoboda, později pod silným tlakem přecházeli Češi k pravoslaví, jen malá část zůstala katolíky, reformovanými evangelíky či baptisty.
Od počátků usídlení na Volyni se Češi potýkali se zaostalostí místních obyvatel. Ukrajinci žili v chatrčích, hospodařili trojpolním způsobem, nepěstovali pícniny ani brambory, neznali hnojení. Češi zaváděli nové zemědělské postupy a pěstování nových plodin (cukrová řepa, jeteloviny, olejnaté plodiny a chmel), budovali podniky potravinářského průmyslu (mlýny, mlékárny, cukrovary, roku 1871 první pivovar), zakládali strojní manufaktury, cihelny, řemeslnické dílny, pokrok předvedli i v chovu dobytka, včelařství, ovocnářství.
České vesnice a osady patřily mezi nejkrásnější na Volyni. První obydlí byla velice skromná (zemljanky, provizorní kůlny), později si stavěli vlastní domy. Ve vesnicích byly upravené zelené plochy, květinové zahrady, ovocné sady, v každé vesnici byly obchody.
V důsledku Rižského míru se v březnu 1921 Volyň rozdělila na dvě části: západní polskou a východní sovětskou. Centrem východní polské části Volyně se stalo město Luck.
V roce 1939 po útoku Německa na Polsko západní část Volyně obsadil Sovětský svaz.
Po napadení Sovětského svazu v roce 1941 Volyň okupoval wehrmacht. Během brutální německé okupace na Volyni tajně operovali banderovci, jejichž cílem bylo vyhlášení samostatného ukrajinského státu. Zároveň na Volyni probíhalo rozsáhlé partyzánské hnutí řízené z Moskvy. O území ale mělo zájem i ilegální hnutí Poláků. V roce 1943 založili Češi na Volyni tajnou odbojovou organizaci Blaník.
Od února 1944, kdy se sovětsko-německá fronta dostala na západní Volyň, se volyňští Češi, muži i ženy, masově hlásili do Svobodovy československé vojenské jednotky. Byli přímými účastníky bojů o Duklu, karpatské operace a ostravské operace, podíleli se na osvobozování Prahy a na bojích s wehrwolfy.
V roce 1946 byla podepsána mezi vládami Sovětského svazu a Československé republiky mezistátní dohoda o reemigraci volyňských Čechů. V roce 1947 začala být reemigrace realizována.
Někteří z volyňských Čechů se vrátili do Česka až v devadesátých letech 20. století.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část třetí: Vodní svět
K Pobaltí samozřejmě patří živel s názvem Baltské moře, borové pobřežní lesy, velmi, velmi dlouhé pláže, nesmírně jemný světlý písek a ryby, ryby, ryby. Přičemž platí: čím menší vesnice, tím lepší "ryba smażona".
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část druhá: Cihlová gotika
K Pobaltí určitě patří procházka cihlovou gotikou, hrázděné domy a atmosféra, která inspirovala v 19. a na počátku 20. století stavitele ve Slezsku.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část první: Kašubština
V Evropě žije několik malých národů, jejichž řeč je uznávaným jazykem, i když to není jazyk úřední. Jedním z těchto národů jsou Kašubové.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div sedmý: Hortenzie
Bretaň je proslulá proměnlivým a deštivým počasím. Chvíli svítí slunce, vzápětí se přiženou mračna a dá se do deště.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div šestý: Megality
Seismologicky nejstarší území Francie, Bretaň, od nepaměti fascinuje megality, menhiry, dolmeny a dalšími kamennými útvary, které vybudovala v době kamenné neznámá civilizace.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div pátý: Bretaňské světlo
Říká se, že v Bretani je jiné světlo a že díky němu se v Bretani začali usazovat od 19. století slavní i méně slavní malíři.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div čtvrtý: Ryzí středověk
V Bretani je několik míst, kde se před pár stoletími zastavil čas. Jedním z nich je vnitrozemské městečko Locronan.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div třetí: Atlantik
Atlantský oceán dělá Bretaň Bretaní. Omývá ji ze severu, ze západu i z jihu a diktuje jí vše: klima, obživu a strohou výlučnost.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div druhý: Tržiště a chutě
Bretonci velmi rádi kvalitně jedí, proto jich mnoho nakupuje základní čerstvé zboží na sobotních trzích.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div první: Bretonština
Slovo je základním projevem lidského ducha. Beze slov jsme jen živočišné jednotky, slovem se identifikujeme jako lidské bytosti.
Eva Tvrdá
Ostravský zázrak
Neuvěřitelné se stalo skutečností. V Ostravě byla dokončena budova MĚSTSKÉ galerie pro současné umění.
Eva Tvrdá
NE
všem, kteří obhajují válku a respektují agresora. Válka, která prošla Hlučínskem, definitivně poznamenala celou moji tvorbu.
Eva Tvrdá
Jazykoví příbuzní – predátoři, nebo přátelé?
S příbuznými to bývá složité. Argumentem, že krev není voda, se dá zdůvodnit téměř vše. Od bezbřehé lásky až k manipulativnímu, nebo i otevřenému teroru.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 2
Studium jazyků tříbí ducha. Tříbit podle slovníku znamená uvádět do dokonalejšího stavu, zušlechťovat, zbavovat chyb a kazů.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 1
Ke každému jazyku patří jazyková cvičení. Zkusíte si zacvičit s prajzštinou? Najděte typické slezské tvary a osvěžte si slovní zásobu jednoho ze slezských nářečí, prajzštiny.
Eva Tvrdá
Slovní zásoba prajzštiny
Un je fajny synek, budźe z něho dobry chłop. Mi se něspomi. Najprem muśiš išć dodom. Kobzole su v pivnici. Kaj idźeš?
Eva Tvrdá
Joch tam był dźeprem raz
Slezská nářečí projevují svou svébytnost i gramatikou. V prajzštině je mnoho těchto gramatických jevů ještě živých, dosud je můžeme v běžné komunikaci na Hlučínsku zaslechnout.
Eva Tvrdá
Pět nepřeslechnutelných znaků prajzštiny
Slezská nářečí, mezi něž prajzština patří, poznáme velice rychle podle typických rysů mluvené řeči. Připomenu dnes pět nejvýraznějších.
Eva Tvrdá
Podle zpěvu poznáš ptáka
Lokální jazyky mívají svá specifika, která lidé narození v dané oblasti milují. Mojí láskou jsou slezská nářečí, k nimž patří i moje rodná prajzština.
Eva Tvrdá
Je to správně?
Proces zániku lokálního jazyka není nijak složitý. Stačí, když jeho uživatelé začnou v každodenních situacích užívat jiný jazyk.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |