Města v českém Slezsku 2
Východní oblast českého Slezska se stala základem ostravské průmyslové aglomerace. Tato část Horního Slezska absorbovala severovýchodní Moravu. Přestože je Morava jen malou územní částí aglomerace, českou veřejností není vnímána severovýchodní část země jako české Slezsko, ale jako severní Morava.
Severní Morava je v ostravské aglomeraci jen klínem, jemuž dominuje moravská část Ostravy, avšak další severomoravská města aglomerace spadají do kategorie menších měst. Například Brušperk a Paskov jsou města do pěti tisíc obyvatel, Příbor a Fulnek mají necelých 10 000 obyvatel, v Kopřivnici žije téměř 20 000 a v Novém Jičíně necelých 25 000 obyvatel, podobný význam má i městská část Místek. Tato moravská města v povědomí české veřejnosti spolkla města ve Slezsku.
Do Slezska přitom patří velká část třistatisícové Ostravy, šedesátitisícová Karviná, osmdesátitisícový Havířov, třicetitisícová města Orlová, Český Těšín, Třinec a Bohumín, ale také městská část Frýdek a mnoho menších měst, například Rychvald, Jablunkov, Klimkovice nebo Vratimov. Svým charakterem k průmyslové oblasti českého Slezska patří i hustě osídlená oblast mezi Opavou a Ostravou s městy Hlučín, Kravaře a Dolní Benešov.
Všechna tato slezská města jsou českou veřejností běžně označována jako severomoravská.
Města východního českého Slezska jsou až na malé výjimky typická tím, že v nich žije původní obyvatelstvo, ke kterému přibylo ekonomickou migrací obyvatelstvo nové, avšak toto nové obyvatelstvo respektovalo a částečně i přijalo genius loci těchto měst. Oblast této části českého Slezska se proto v současnosti vyznačuje silnou dynamikou.
Další oblast českého Slezska začíná v Opavě. Svým charakterem do ní patří západní Opavsko, Krnovsko, Bruntálsko a osoblažský výběžek. Toto území bylo na počátku 20. století osídleno většinově německým obyvatelstvem, které bylo po druhé světové válce z oblasti odsunuto. Do téměř vylidněné krajiny se nastěhovalo obyvatelstvo nové, které však nemělo možnost navázat na to, co zde vzniklo vývojem předchozích staletí. Přicházeli sem lidé z nejrůznějších koutů, a tak zde vznikl kulturní spletenec, jehož hlavním těžištěm i kompasem byla komunistická ideologie. Po zániku totalitní společnosti oblast přišla o své opěrné body a s novými podmínkami dodnes těžce zápasí. Vyrůstá tady však nová generace lidí, kteří se s tímto krajem cítí spjatí, protože v něm vyrůstali, a kteří se snaží o jeho rozvoj. Tato oblast českého Slezska je oblastí nádherné přírody, ale i velmi obtížných životních podmínek.
Poslední oblastí současného českého Slezska je jižní část bývalého niského knížectví, které patřilo k Dolnímu Slezsku. Tato oblast je od českého vnitrozemí oddělena vysokým pohořím Hrubého Jeseníku a přirozený spád měla po staletí směrem na sever. Tento přirozený spád se po roce 1989 obnovil. Přestože je tato oblast geograficky odříznuta od českého vnitrozemí a také se jedná o oblast dosidlovanou, dokázala v posledních letech objevit svou vnitřní dynamiku a proměnila se ve velmi atraktivní část českého Slezska. Může se pyšnit exkluzivním životním prostředím, překrásnou a malebnou horskou přírodou, zajímavými památkami a také slibně se rozvíjejícími službami i průmyslem.
V prvním Týdnu slezských měst jsme se vydali do prvních sedmi ze slezských měst v dnešní České republice. Zítřkem začne Týden slezských měst 2. Znovu budete mít každý den možnost prostřednictvím tohoto blogu některá města současného českého Slezska krátce navštívit.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část třetí: Vodní svět
K Pobaltí samozřejmě patří živel s názvem Baltské moře, borové pobřežní lesy, velmi, velmi dlouhé pláže, nesmírně jemný světlý písek a ryby, ryby, ryby. Přičemž platí: čím menší vesnice, tím lepší "ryba smażona".
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část druhá: Cihlová gotika
K Pobaltí určitě patří procházka cihlovou gotikou, hrázděné domy a atmosféra, která inspirovala v 19. a na počátku 20. století stavitele ve Slezsku.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část první: Kašubština
V Evropě žije několik malých národů, jejichž řeč je uznávaným jazykem, i když to není jazyk úřední. Jedním z těchto národů jsou Kašubové.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div sedmý: Hortenzie
Bretaň je proslulá proměnlivým a deštivým počasím. Chvíli svítí slunce, vzápětí se přiženou mračna a dá se do deště.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div šestý: Megality
Seismologicky nejstarší území Francie, Bretaň, od nepaměti fascinuje megality, menhiry, dolmeny a dalšími kamennými útvary, které vybudovala v době kamenné neznámá civilizace.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div pátý: Bretaňské světlo
Říká se, že v Bretani je jiné světlo a že díky němu se v Bretani začali usazovat od 19. století slavní i méně slavní malíři.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div čtvrtý: Ryzí středověk
V Bretani je několik míst, kde se před pár stoletími zastavil čas. Jedním z nich je vnitrozemské městečko Locronan.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div třetí: Atlantik
Atlantský oceán dělá Bretaň Bretaní. Omývá ji ze severu, ze západu i z jihu a diktuje jí vše: klima, obživu a strohou výlučnost.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div druhý: Tržiště a chutě
Bretonci velmi rádi kvalitně jedí, proto jich mnoho nakupuje základní čerstvé zboží na sobotních trzích.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div první: Bretonština
Slovo je základním projevem lidského ducha. Beze slov jsme jen živočišné jednotky, slovem se identifikujeme jako lidské bytosti.
Eva Tvrdá
Ostravský zázrak
Neuvěřitelné se stalo skutečností. V Ostravě byla dokončena budova MĚSTSKÉ galerie pro současné umění.
Eva Tvrdá
NE
všem, kteří obhajují válku a respektují agresora. Válka, která prošla Hlučínskem, definitivně poznamenala celou moji tvorbu.
Eva Tvrdá
Jazykoví příbuzní – predátoři, nebo přátelé?
S příbuznými to bývá složité. Argumentem, že krev není voda, se dá zdůvodnit téměř vše. Od bezbřehé lásky až k manipulativnímu, nebo i otevřenému teroru.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 2
Studium jazyků tříbí ducha. Tříbit podle slovníku znamená uvádět do dokonalejšího stavu, zušlechťovat, zbavovat chyb a kazů.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 1
Ke každému jazyku patří jazyková cvičení. Zkusíte si zacvičit s prajzštinou? Najděte typické slezské tvary a osvěžte si slovní zásobu jednoho ze slezských nářečí, prajzštiny.
Eva Tvrdá
Slovní zásoba prajzštiny
Un je fajny synek, budźe z něho dobry chłop. Mi se něspomi. Najprem muśiš išć dodom. Kobzole su v pivnici. Kaj idźeš?
Eva Tvrdá
Joch tam był dźeprem raz
Slezská nářečí projevují svou svébytnost i gramatikou. V prajzštině je mnoho těchto gramatických jevů ještě živých, dosud je můžeme v běžné komunikaci na Hlučínsku zaslechnout.
Eva Tvrdá
Pět nepřeslechnutelných znaků prajzštiny
Slezská nářečí, mezi něž prajzština patří, poznáme velice rychle podle typických rysů mluvené řeči. Připomenu dnes pět nejvýraznějších.
Eva Tvrdá
Podle zpěvu poznáš ptáka
Lokální jazyky mívají svá specifika, která lidé narození v dané oblasti milují. Mojí láskou jsou slezská nářečí, k nimž patří i moje rodná prajzština.
Eva Tvrdá
Je to správně?
Proces zániku lokálního jazyka není nijak složitý. Stačí, když jeho uživatelé začnou v každodenních situacích užívat jiný jazyk.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |