Jazykoví příbuzní – predátoři, nebo přátelé?
Podobně složité je to i s jazykovým příbuzenstvím. Představa, že silnější chrání toho slabšího, se ukazuje jako velmi naivní. Silnější jazyk, byť příbuzný, vtáhne do sebe jazyk slabší a vůbec nic se nestane. Mnoho uživatelů tento proces dokonce chápe jako samozřejmý, je podle nich přirozené, že jazyky, obzvlášť nářečí, zanikají. Přirozené by to bylo, kdyby zároveň vznikaly jazyky nové, ale to se zcela jistě neděje.
Je pro nás opravdu dobré, že se tak lehce smiřujeme s tím, že jazyky zanikají? Chceme opravdu unifikaci tak silnou, že se bude projevovat v našich jazykových podmínkách tím, že se všichni dobrovolně staneme uživateli obecné češtiny?
Jazyk není jen nástrojem dorozumívání, je i nástrojem myšlení. Spolu s jazykovou pestrostí a kultivovaným jazykovým projevem mizí i pestrost a kultivovanost myšlení. Stáváme se jednoduššími, přehlednějšími.
K jednoduchosti a přehlednosti našich myslí přispívá i to, že neužíváme ke sběru informací kritické myšlení, ale internet. Internetu se ptáme, co máme dělat, leckdy se ptáme i na to, co si máme myslet. Při tom ptaní píšeme a mluvíme v naprosté většině primitivní obecnou češtinou, protože je to tak pohodlnější. Odmítáme jinakost a kultivovanost. Ty zdržují. Jenže kam spěcháme? Řekne nám to google?
Domnívám se, že bychom měli v sobě své jazykové, a tudíž i myšlenkové bohatství chránit.
Jazyk a s ním i myšlenky se rodí v komunikaci. Co však je komunikace? Uvádí se, že komunikace v našem smyslu je přenos informačních obsahů. Internet snese hodně. Na jedné straně miliardy a miliardy sdělení. Je ale na druhé straně opravdu příjemce?
Živý příjemce v živé komunikaci nám dává mnoho informačních obsahů, které rozvíjejí nejen naše jazykové dovednosti, ale hlavně naše myšlení. Živá komunikace dává prostor pro mimoslovní reakce a tím nás ve vnímání posouvá, posouvá nás směrem k bohatství slov a myšlenek a také ke schopnosti sebekritické korekce. Proto si myslím, že je důležité chránit naše přirozené jazykové bohatství, které spočívá v množství ještě stále živých nářečí a v kultivovaném veřejném projevu. Obojí je v naší společnosti v úpadku.
Tyto skutečnosti nezávisí na žádném nařízení, ale na jednotlivci, na každém z nás. Nikdo nám nepřikazuje, jak máme mluvit a myslet. Nářečních skupin si dobrovolně nevážíme a dobrovolně si nevážíme ani našeho spisovného jazyka. Za vlastní přijímáme obecnou češtinu, jejíž užívání respektujeme ve všech typech jazykových projevů. Naše společnost se vulgarizuje.
Abych podpořila svou myšlenku o pestrém původním jazykovém prostředí střední Evropy a jeho nezastupitelném bohatství jazykové a myšlenkové inspirace, přináším drobné srovnání slezských nářečí se třemi velkými slovanskými jazyky, jejichž uživatelé Slezsko obklopují. Těmito velkými jazyky jsou čeština, polština a slovenština.
Za velký jazyk v této souvislosti považuji ten, který dospěl ke kodifikované spisovné podobě a jehož uživatelé prokázali schopnost psát tímto jazykem hodnotnou uměleckou literaturu.
Srovnání s okolními slovanskými jazyky:
čeština-slezská nářečí-slovenština-polština
Některé tvary zájmena můj
můj – muj – môj – mój
mého- mojeho – môjho – mojego
mému – mojemu – môjmu - mojemu
mým – mojim – mojím – moim
Některé tvary sloves
mohu (můžu) – možu – môžem – mogę
chci – chcu – chcem - chcę
můžeme – možemy – môžme – możemy
čtou – čitaju – čítajú - czytają
byl – był – bol – był
Některá slova:
délka – zdelka – dĺžka – długość
dovádět – zbytkovać – vyvádzať – zbytkować
trápení – mrz – trápenie – cierpienie
zeď – mur – múr – mur
můra – mora – mora – ćma
dělat – robić – robiť - zrobić
udělej to! – zrub to! – urob to! – zrób to!
hadr – hadra – handra – szmata
oběd – obid – obed – obiad
protože – bo (poněvadž) – pretože (lebo) – dlatego
kam – kaj – kam (išiel) – gdzie (poszedł)
kde – kaj – kde – gdzie (był)
pouze, teprve, jenom - děprem (dźeprem) – iba (len) – tylko
nejdřív – najeprem (prvšo) – najskôr – pierwszy
O své jazykové bohatství bychom se měli dobře starat, abychom o ně nepřišli, neboť bohatství není dar, bohatství je hlavně zodpovědnost.
Přeji všem do nového roku hodně sil a hodně optimismu!!!
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část třetí: Vodní svět
K Pobaltí samozřejmě patří živel s názvem Baltské moře, borové pobřežní lesy, velmi, velmi dlouhé pláže, nesmírně jemný světlý písek a ryby, ryby, ryby. Přičemž platí: čím menší vesnice, tím lepší "ryba smażona".
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část druhá: Cihlová gotika
K Pobaltí určitě patří procházka cihlovou gotikou, hrázděné domy a atmosféra, která inspirovala v 19. a na počátku 20. století stavitele ve Slezsku.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část první: Kašubština
V Evropě žije několik malých národů, jejichž řeč je uznávaným jazykem, i když to není jazyk úřední. Jedním z těchto národů jsou Kašubové.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div sedmý: Hortenzie
Bretaň je proslulá proměnlivým a deštivým počasím. Chvíli svítí slunce, vzápětí se přiženou mračna a dá se do deště.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div šestý: Megality
Seismologicky nejstarší území Francie, Bretaň, od nepaměti fascinuje megality, menhiry, dolmeny a dalšími kamennými útvary, které vybudovala v době kamenné neznámá civilizace.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div pátý: Bretaňské světlo
Říká se, že v Bretani je jiné světlo a že díky němu se v Bretani začali usazovat od 19. století slavní i méně slavní malíři.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div čtvrtý: Ryzí středověk
V Bretani je několik míst, kde se před pár stoletími zastavil čas. Jedním z nich je vnitrozemské městečko Locronan.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div třetí: Atlantik
Atlantský oceán dělá Bretaň Bretaní. Omývá ji ze severu, ze západu i z jihu a diktuje jí vše: klima, obživu a strohou výlučnost.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div druhý: Tržiště a chutě
Bretonci velmi rádi kvalitně jedí, proto jich mnoho nakupuje základní čerstvé zboží na sobotních trzích.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div první: Bretonština
Slovo je základním projevem lidského ducha. Beze slov jsme jen živočišné jednotky, slovem se identifikujeme jako lidské bytosti.
Eva Tvrdá
Ostravský zázrak
Neuvěřitelné se stalo skutečností. V Ostravě byla dokončena budova MĚSTSKÉ galerie pro současné umění.
Eva Tvrdá
NE
všem, kteří obhajují válku a respektují agresora. Válka, která prošla Hlučínskem, definitivně poznamenala celou moji tvorbu.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 2
Studium jazyků tříbí ducha. Tříbit podle slovníku znamená uvádět do dokonalejšího stavu, zušlechťovat, zbavovat chyb a kazů.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 1
Ke každému jazyku patří jazyková cvičení. Zkusíte si zacvičit s prajzštinou? Najděte typické slezské tvary a osvěžte si slovní zásobu jednoho ze slezských nářečí, prajzštiny.
Eva Tvrdá
Slovní zásoba prajzštiny
Un je fajny synek, budźe z něho dobry chłop. Mi se něspomi. Najprem muśiš išć dodom. Kobzole su v pivnici. Kaj idźeš?
Eva Tvrdá
Joch tam był dźeprem raz
Slezská nářečí projevují svou svébytnost i gramatikou. V prajzštině je mnoho těchto gramatických jevů ještě živých, dosud je můžeme v běžné komunikaci na Hlučínsku zaslechnout.
Eva Tvrdá
Pět nepřeslechnutelných znaků prajzštiny
Slezská nářečí, mezi něž prajzština patří, poznáme velice rychle podle typických rysů mluvené řeči. Připomenu dnes pět nejvýraznějších.
Eva Tvrdá
Podle zpěvu poznáš ptáka
Lokální jazyky mívají svá specifika, která lidé narození v dané oblasti milují. Mojí láskou jsou slezská nářečí, k nimž patří i moje rodná prajzština.
Eva Tvrdá
Je to správně?
Proces zániku lokálního jazyka není nijak složitý. Stačí, když jeho uživatelé začnou v každodenních situacích užívat jiný jazyk.
Eva Tvrdá
Hevaj tum šašejum
Originálnost lokálních jazyků bývá pověstná. Jedním z nejoriginálnějších jazyků je moje rodná prajzština.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |