Týden slezských měst: Na obou březích Odry
Na tomto místě se od nepaměti střetávalo několik starých obchodních cest: z Moravy sem vedla solná, z Uher jantarová a z královské Prahy tudy vedla cesta směrem do královského Krakova. Tehdy se tomuto místu říkalo Bogun a jeho vlastnictví bylo výhodné, protože se tady vybíraly poplatky za přechod Odry.
Ve vrcholném středověku se na levém břehu Odry tyčil hrad, jeho podhradí, pozdější město Bohumín, leželo na pravém břehu řeky.
V 15. století byl přes Odru postaven most, avšak velmi často ho strhla voda. Odra dokáže svým rozvodněním obyvatele této oblasti vyděsit a potrápit dodnes, natož v dobách středověku. Přesto se zde město na řece stále drželo, místo bylo pro přechod Odry velmi vhodné.
Během středověku se stal Bohumín centrem panství, které bylo označováno jako Bohumínsko. Kromě názvu Bogun se tehdy začal objevovat i německý název Oderberg, do města přicházeli i němečtí osadníci.
Bohumín byl většinou ve vlastnictví slezských rodů. Od 16. století však na Bohumínsku došlo k výrazné změně: majitelem panství se stal braniborský rod Hohenzollernů, jehož členové byli nadšenými příznivci reformace a také germanizace. Díky jejich silnému působení se Slezsko začalo měnit v reformovanou a germanizovanou oblast.
Velké změny však městu Bohumín přinesly hlavně moderní dějiny.
Mezníkem byl rok 1742. Marie Terezie musela tehdy část Slezska po prohraných válkách odstoupit Prusku, a tak mírová smlouva rozdělila Bohumín na rakouskou a pruskou část. Hrad přestavěný na zámek se i se svým okolím stal součástí Pruska, město zůstalo v Rakousku.
S moderními dějinami Slezska začal význam původního Bohumína upadat. Daleko větší význam začaly mít okolní vsi, protože v nich vznikaly průmyslové podniky.
Naprosto zásadní zlom pro vývoj Bohumína měla výstavba železnice. Na katastru obce Šunychl vznikla v roce 1847 velmi významná železniční stanice s názvem Šunychl-Bohumín-nádraží. Místo výstavby stanice bylo naprosto nevhodné, nádraží vzniklo v krajině lesů a bažin, které se musely pro stavbu složitě vysoušet. Měšťané z Bohumína však nesouhlasili s původním záměrem postavit stanici železnice v blízkosti města, a tak došlo k tomuto náhradnímu řešení.
Kolem nádraží pak vznikaly nové budovy, především administrativní, později i radnice, školy, kostely, dělnická kolonie a dokonce i ženský klášter. Vše bylo vystavěno v tehdy ve Slezsku velmi oblíbeném novogotickém slohu, který je kromě gotických detailů typický červenou cihlou.
Oblast kolem nádraží se stala dnešním centrem moderního Bohumína, který vznikl spojením několika vsí, starého města Bohumín a oblasti kolem nádraží.
Pro Bohumín a okolí byl typický prudký rozvoj průmyslu a s ním národnostní pestrost. Lidé se zde hlásili k německé, polské i české národnostní příslušnosti, avšak byla zde i velmi početná skupina tzv. šlonzáků, kteří se cítili spjati jazykově i národnostně především se Slezskem a neinklinovali k žádné z výše uvedených národností. Do druhé světové války zde žila i početná židovská populace.
Po druhé světové válce došlo v Bohumíně k odsunu většiny německého obyvatelstva, židovská populace během války zmizela, postupně ubylo i Poláků. Ve městě se však usadilo mnoho Řeků, kteří do Československa utekli v 50. letech minulého století, a také mnoho Romů, později zde začala žít i početná vietnamská komunita.
Bohumín je ojedinělé město, jednak svou historií vzniku a jednak svou národnostní a kulturní pestrostí. Vždy to bylo pohraniční město, kde se v každodenním životě setkávaly různé kultury. Tato pestrost se města Bohumín drží dodnes.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část třetí: Vodní svět
K Pobaltí samozřejmě patří živel s názvem Baltské moře, borové pobřežní lesy, velmi, velmi dlouhé pláže, nesmírně jemný světlý písek a ryby, ryby, ryby. Přičemž platí: čím menší vesnice, tím lepší "ryba smażona".
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část druhá: Cihlová gotika
K Pobaltí určitě patří procházka cihlovou gotikou, hrázděné domy a atmosféra, která inspirovala v 19. a na počátku 20. století stavitele ve Slezsku.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část první: Kašubština
V Evropě žije několik malých národů, jejichž řeč je uznávaným jazykem, i když to není jazyk úřední. Jedním z těchto národů jsou Kašubové.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div sedmý: Hortenzie
Bretaň je proslulá proměnlivým a deštivým počasím. Chvíli svítí slunce, vzápětí se přiženou mračna a dá se do deště.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div šestý: Megality
Seismologicky nejstarší území Francie, Bretaň, od nepaměti fascinuje megality, menhiry, dolmeny a dalšími kamennými útvary, které vybudovala v době kamenné neznámá civilizace.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div pátý: Bretaňské světlo
Říká se, že v Bretani je jiné světlo a že díky němu se v Bretani začali usazovat od 19. století slavní i méně slavní malíři.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div čtvrtý: Ryzí středověk
V Bretani je několik míst, kde se před pár stoletími zastavil čas. Jedním z nich je vnitrozemské městečko Locronan.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div třetí: Atlantik
Atlantský oceán dělá Bretaň Bretaní. Omývá ji ze severu, ze západu i z jihu a diktuje jí vše: klima, obživu a strohou výlučnost.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div druhý: Tržiště a chutě
Bretonci velmi rádi kvalitně jedí, proto jich mnoho nakupuje základní čerstvé zboží na sobotních trzích.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div první: Bretonština
Slovo je základním projevem lidského ducha. Beze slov jsme jen živočišné jednotky, slovem se identifikujeme jako lidské bytosti.
Eva Tvrdá
Ostravský zázrak
Neuvěřitelné se stalo skutečností. V Ostravě byla dokončena budova MĚSTSKÉ galerie pro současné umění.
Eva Tvrdá
NE
všem, kteří obhajují válku a respektují agresora. Válka, která prošla Hlučínskem, definitivně poznamenala celou moji tvorbu.
Eva Tvrdá
Jazykoví příbuzní – predátoři, nebo přátelé?
S příbuznými to bývá složité. Argumentem, že krev není voda, se dá zdůvodnit téměř vše. Od bezbřehé lásky až k manipulativnímu, nebo i otevřenému teroru.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 2
Studium jazyků tříbí ducha. Tříbit podle slovníku znamená uvádět do dokonalejšího stavu, zušlechťovat, zbavovat chyb a kazů.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 1
Ke každému jazyku patří jazyková cvičení. Zkusíte si zacvičit s prajzštinou? Najděte typické slezské tvary a osvěžte si slovní zásobu jednoho ze slezských nářečí, prajzštiny.
Eva Tvrdá
Slovní zásoba prajzštiny
Un je fajny synek, budźe z něho dobry chłop. Mi se něspomi. Najprem muśiš išć dodom. Kobzole su v pivnici. Kaj idźeš?
Eva Tvrdá
Joch tam był dźeprem raz
Slezská nářečí projevují svou svébytnost i gramatikou. V prajzštině je mnoho těchto gramatických jevů ještě živých, dosud je můžeme v běžné komunikaci na Hlučínsku zaslechnout.
Eva Tvrdá
Pět nepřeslechnutelných znaků prajzštiny
Slezská nářečí, mezi něž prajzština patří, poznáme velice rychle podle typických rysů mluvené řeči. Připomenu dnes pět nejvýraznějších.
Eva Tvrdá
Podle zpěvu poznáš ptáka
Lokální jazyky mívají svá specifika, která lidé narození v dané oblasti milují. Mojí láskou jsou slezská nářečí, k nimž patří i moje rodná prajzština.
Eva Tvrdá
Je to správně?
Proces zániku lokálního jazyka není nijak složitý. Stačí, když jeho uživatelé začnou v každodenních situacích užívat jiný jazyk.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |