Děkujeme za pochopení.
Viki007
Nu, a jak jsou
na tom hlučínští Moraváci dnes? Nepožádalo si po sametu mnoho z nich o německé občanství (což jim Němci rádi poskytují)? A to i přes taková klasická německá jména, jako je Zajíček, Smetáček, Vondra apod. Jako jsou to asi fakt Slované, ale není jim to tak trochu fuk? Německy umí snad všichni a cítí se jako co?
Což mi mmch připomíná, jak se na mě zle rozkatila bývalá krajanka, proč jako neumím německy, když jsem se narodil v Sudetech. Že českým rodičům? No a co?
Eva T.
Re: Nu, a jak jsou
Jména Zajíček, Smetáček, Vondra se na Hlučínsku neobjevují, jsou to jména typicky česká, na Hlučínsku jsou příjmení slovanská, ale slezská. Typickými jsou třeba Moravec, Kocur, Smolka, Plaček, Kaňa. Německy umí už málokdo, věštinou jen příslušníci starší generace, pro něž byla samozřejmá výuka v němčině ve škole. Dvojí občanství po roce 1989 se využívalo hlavně kvůli možnostem svobodného pohybu v zahraničí (studium, práce).
Mathias
Na Prajzské
žiju už skoro dvacet let, přiženil jsem se sem z Hané a tento kraj jsem si zamiloval a už bych neměnil
Děkuji za článek
sedici
Re: Na Prajzské
Kdyz jabko tak rajske, kdyz babu tak z Prajzske.
Jarcho
Česká nadvláda byla drsná.
Až do roku 1928 byl na Hlučínsku vyjímečný stav, obyvatelstvo nemělo volební právo a bylo silně omezováno ve vzdělání, např. zákazem německých škol, a různé další problémy a drobné útisky vedly k nepřátelství vůči novému státu a posléze i k velkému útěku většiny obyvatelstva do Německa v létě 1938. Přeplněné uprchlické tábory (zřízené u Baltu) byly jedním z argumentů při Mnichovských jednáních.
Hlučínsko však nebyly Sudety, ale bylo to tzv. Altes Reich, tedy historická součást Království Pruského.
Na to také obyvatelé Hlučínska doplatili: na rozdíl od Čechů v Sudetetech i v Protektorátu museli všichni chlapci od 16 let narukovat do Wehrmachtu a spousta jich padla. Viz např. zde:
jendazmoravy
Ano, máte pravdu
Hlučínsko je názorná ukázka účinnosti Bismarckova kulturkampfu. A zároveň ošidnosti stanovování hranic podle jazyka obyvatelstva (i když versailleská dohoda stanovovala hranice podle vzdálenosti od řeky Opavy, tím pádem byly zabrány i Sudice a Třebom.
parquin
odlišnost prajzáků
můžu potvrdit na vlastní kůži - když jsem byl v Hlučíně na vojně, tak jsem zezačátku ani nerozuměl co chtějí spolubojovníci říct. Ale každopádně je na Prajzké moc hezky a lidi pohodáři, i když mi to tam vojna měla znechutit tak se vracím rád
