Jak nářečí vzniklo, tak i zanikne. U hranic je to míchanina okolních jazyků s jazykem okupanta.

Vemte si angličtinu, kde se slovo vyslovuje dle svého původu, který může být keltský, germánský, románský, vikingský... Tento lokální dialekt nabyl světového významu a krade slovíčka místním jazykům.

Zase se mluví po našemu, ale trošku jinak.

Ano, některá nářečí zanikla, některá zanikají a zaniknou, jiná se vyvíjejí.

Je správné oživovat něco uměle a za peníze lidí, kterým je to jedno, nebo dokonce s tím nesouhlasí ? I taková je legitimní otázka.

Je fajn, když lidé dělají něco dobrovolně a svou iniciativou a svými prostředky se snaží oživovat, nebo znovu obnovovat určité kulturní znalosti. Ne už tak správné to začíná v okamžiku, kdy se o totéž snaží skrze nějaké neziskovky čerpající prostředky z rozpočtu.

Vaše otázka na mě působí velmi zvláštně. Je pravda, že jsem zakládala svůj blog v dobách, kdy šlo o různé názory jednotlivců, ne o to, kdo je bude financovat a jak, a tak mi možná něco uniká. O financích, natož veřejných, není v mých úvahách ani slovo.

"Je to správně?" - je to realita, je to na už iba na štáte možno dobrovoľníkov, aby pre históriu a kultúrne dedičstvo vytvorili slovníky.

Slovensko skúšalo všelijaké projekty na zachovanie nárečí, nárečia vymierajú prirodzenou formou, len na Slovensku je 30 nárečí, ďalšie desiatky slovenských nárečí sú v zahraničí, slovenské nárečia

v Srbsku kde je slovenčina v autonómnej oblasti Vojvodina štátny a úradný jazyk, v Chorvátsku, v Maďarsku, v Rumunsku, v Bulharsku, na Ukrajine.

Ministerstvo kultúry spustilo projekt na záchranu cenných dokladov nielen slovenských nárečí, ale aj poľských a nemeckých nárečí,

Katedra germanistiky už v roku 2010 katedra vydala zborník Nemecké nárečia na Slovensku - Deutsche Mundarten in der Slowakei, v ktorom autori zdôrazňovali nielen historickú jedinečnosť nemeckých nárečí na našom území, ale aj skutočnosť, že nemecké dialekty na Slovensku vymierajú.

Mám pocit, že cestou do budoucnosti jsou interdialekty, ale kdo ví? Musí nám vyrůst nová generace uživatelů.

Paní Tvrdá, denně chodím po Hrnčířské a vídávám vaše knihy v Knihcentru. Dialekty prostě zanikají, protože lidé se přemísťují a mísí. Z každé slezské rodiny je nějaké dítě v Praze nebo v zahraničí a zvykne si na obecnou češtinu. Je to smutné, ale prajzština bude stále méně přítomná. Ovšem buďte ráda, že to dopadlo alespoň tak. Já jsem sudetský Němec, moje babička mluvila Gebirgsschlesisch a tímto nářečím dneska už nemluví vůbec nikdo. Vyhynuli jsme.

Já vím, že ten náš jazyk zaniká, kdybych se neozvala, měla bych výčitky, že jsem jen seděla a dívala se na to. Patřím ke generaci, která to zpackala.

A vadí tak moc, když zanikne to, co se nepoužívá. Praktický význam lokální jazyky nemají. Všichni jsou schopni domluvit se i nelokálně. Možná nějaká nostalgie po tom, jak mluvila babička a že se teď už tak nemluví.

Tento názor je většinový, pragmatický a ryze konzumní, nedomnívám se, že v případě lokálních jazyků jde o pouhou nostalgii po babičce, domnívám se, že jazyk je součástí kulturního dědictví. Ale můj názor je menšinový a značně nepohodlný, rozhodně je v rozporu s konzumním životním stylem.