Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Týden slezských měst: Město se zaniklým jádrem

4. 08. 2017 11:30:25
Řada slezských měst vyrostla náhle a divoce během 19. století. Průmyslový rozvoj se stal hnací silou novodobého osidlování.

Z malých zemědělských obcí se v řádu desítek let stávaly mnohonárodnostní nepřehledné aglomerace. Divoký rozvoj Slezska přinesl samozřejmě celou řadu velmi složitých sociálních situací, jaké v historii jiných regionů nenalezneme.

Velmi zvláštně například vzniklo město Karviná.

Slezská vesnice Karviň se postupně díky těžbě uhlí rozrostla natolik, že byla v roce 1923 povýšena pod názvem Karvinná na město. V bezprostřední blízkosti však už ve 14. století město vzniklo, byl jím Fryštát, město s hradem, později empírovým zámkem, s velkým náměstím i velkým kostelem, původně gotickou bazilikou, později stavebně upravovanou.

V roce 1939 byla obě města spojena v dvojměstí Karwin-Freistadt. Po roce 1945 města zůstala spojena a dostala název Karviná.

Ve 2. polovině 20. století se Karviná postupně rozrůstala o další obce z okolí, které k městu byly přičleňovány. V roce 1880 měla původní Karviná přes 5000 obyvatel, o sto let později pak město dosáhlo svého populačního vrcholu počtem obyvatel 78 334.

Dnes v Karviné žije okolo 55 000 lidí, avšak struktura města se zásadně proměnila.

Jádrem města už není původní Karviná. Tato městská část se začala od 50. let 20. století kvůli poddolování propadat, a proto byla postupně demolována. Svědkem tohoto procesu se stal Kostel sv. Petra z Alkantary. Tento kostel je v důsledku poddolování silně nakloněn, budova oproti původnímu stanovišti poklesla o 34 metrů. Kostel je dnes nakloněnější než proslulá šikmá věž v Pise.

Z původní Karviné postupně život zmizel. Poddolování ohrozilo i další městské části, avšak žádná z nich zcela nezanikla.

Centrem Karviné se stala městská část Fryštát. Tvoří ji opravený empírový zámek, náměstí s udržovanými měšťanskými domy, zámecký park se slepým ramenem Olše, areál Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity a další nová výstavba.

Velmi známou se stala i karvinská část Darkov. V Darkově baron Jiří Bees z Chrastiny prováděl v roce 1862 vrty s cílem najít na svém panství ložiska uhlí. Místo uhlí však ze země vytryskl gejzír slané vody s výraznými léčivými účinky. Z Darkova se nestal těžební areál, ale lázně, které slouží svému účelu dodnes.

Karviná byla při těžbě uhlí zcela zlikvidována, původní obec zůstala už jen v názvu tohoto slezského města. Jádro města Karviné se přesunulo do historického Fryštátu, na který navazuje lázeňský Darkov a řada dalších rozlehlých městských částí sídlištního typu.

Zásoby uhlí v části Karviná stále jsou. Bývalá městská část na povrchu dnes nese příznačný název: Karviná-Doly.

Autor: Eva Tvrdá | pátek 4.8.2017 11:30 | karma článku: 15.74 | přečteno: 658x


Další články blogera

Eva Tvrdá

Cink! (vánoční povídka)

Nad hypermarketem visela univerzální ocelově šedá obloha. Neslibovala nic úžasného, ale ani naopak nevěštila žádnou katastrofu. Obloha pro každého.

19.12.2017 v 22:30 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 313 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Hranice českého Slezska

Dnešní české Slezsko je poněkud tajemnou zemí, je často zaměňováno za severní Moravu. České Slezsko však není zanedbatelnou zemí, žije zde kolem jednoho milionu obyvatel.

1.10.2017 v 16:38 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 348 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Romantika bez příkras

Nejsevernější část českého Slezska tvoří výběžek, který bývá různě nazýván. Někdy nese název jesenický, podle Jeseníku, který je v této oblasti nejznámější městem, ale v samotném výběžku Jeseník neleží.

30.9.2017 v 8:41 | Karma článku: 15.33 | Přečteno: 282 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Drsný kraj

Dnes by to řekl málokdo, ale ve středověku se Bruntálsko řadilo k poměrně významným a bohatým oblastem. Bylo to dáno výskytem drahých kovů.

29.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 12.21 | Přečteno: 340 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Michal Kočí

Epizoda #17: Vysávaje koberec

V neděli odpoledne vysávaje koberec s indiánskými vzory rozhodl se Logr vyrazit mezi Indiány, na Yucatan mezi Maye. Pokračoval v luxování, hlavou mu ale běželo, jak to celé bude probíhat...

24.2.2018 v 11:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 27 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 14. díl: Baskická pohoří

Byť nepřesahují baskická pohoří výšku 1600 metrů, najdete tu skoro vše: zalesněné brdky, holé kopce, skalní masivy i stolové hory.

23.2.2018 v 8:20 | Karma článku: 11.51 | Přečteno: 212 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč se skoro všechny děti ve Francii jmenují stejně

Jestli čekáte, že budu psát o tom, že většina dětí narozených ve Francii se už jmenuje Mohamed, tak jste se netrefili. Většina dětí v Belgii a Francii se totiž jmenuje Dusmo.

22.2.2018 v 9:08 | Karma článku: 39.39 | Přečteno: 6917 | Diskuse

Vladimír Hauk

Hanoj není pro pěšáky. Její duch vás ale pohltí.

Stará Hanoj je bludiště úzkých uliček a skrytých průchodů. Všude plno lidí, kol, skútrů i aut. Musíte být stále ve střehu. Jsou zde však i místa, kde lze najít klid, mír a ticho. Nejlepší jsou ale hanojské úsměvy. A káva

22.2.2018 v 8:20 | Karma článku: 17.87 | Přečteno: 281 | Diskuse

Petr Janák

Starověká Petra

Dnes nás čeká cesta do Petry a pak i starověká Petra. Říká se, že Petra je jedno z míst na zemi, které Vás ohromí. Bude to tak i v našem případě?

22.2.2018 v 8:00 | Karma článku: 13.59 | Přečteno: 298 | Diskuse




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.