Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Týden slezských měst: Na obou březích Odry

6. 08. 2017 9:14:24
Malé putování východní částí současného českého Slezska dnes uzavírá zastávka v místech, kde opouští Českou republiku řeka Odra.

Na tomto místě se od nepaměti střetávalo několik starých obchodních cest: z Moravy sem vedla solná, z Uher jantarová a z královské Prahy tudy vedla cesta směrem do královského Krakova. Tehdy se tomuto místu říkalo Bogun a jeho vlastnictví bylo výhodné, protože se tady vybíraly poplatky za přechod Odry.

Ve vrcholném středověku se na levém břehu Odry tyčil hrad, jeho podhradí, pozdější město Bohumín, leželo na pravém břehu řeky.

V 15. století byl přes Odru postaven most, avšak velmi často ho strhla voda. Odra dokáže svým rozvodněním obyvatele této oblasti vyděsit a potrápit dodnes, natož v dobách středověku. Přesto se zde město na řece stále drželo, místo bylo pro přechod Odry velmi vhodné.

Během středověku se stal Bohumín centrem panství, které bylo označováno jako Bohumínsko. Kromě názvu Bogun se tehdy začal objevovat i německý název Oderberg, do města přicházeli i němečtí osadníci.

Bohumín byl většinou ve vlastnictví slezských rodů. Od 16. století však na Bohumínsku došlo k výrazné změně: majitelem panství se stal braniborský rod Hohenzollernů, jehož členové byli nadšenými příznivci reformace a také germanizace. Díky jejich silnému působení se Slezsko začalo měnit v reformovanou a germanizovanou oblast.

Velké změny však městu Bohumín přinesly hlavně moderní dějiny.

Mezníkem byl rok 1742. Marie Terezie musela tehdy část Slezska po prohraných válkách odstoupit Prusku, a tak mírová smlouva rozdělila Bohumín na rakouskou a pruskou část. Hrad přestavěný na zámek se i se svým okolím stal součástí Pruska, město zůstalo v Rakousku.

S moderními dějinami Slezska začal význam původního Bohumína upadat. Daleko větší význam začaly mít okolní vsi, protože v nich vznikaly průmyslové podniky.

Naprosto zásadní zlom pro vývoj Bohumína měla výstavba železnice. Na katastru obce Šunychl vznikla v roce 1847 velmi významná železniční stanice s názvem Šunychl-Bohumín-nádraží. Místo výstavby stanice bylo naprosto nevhodné, nádraží vzniklo v krajině lesů a bažin, které se musely pro stavbu složitě vysoušet. Měšťané z Bohumína však nesouhlasili s původním záměrem postavit stanici železnice v blízkosti města, a tak došlo k tomuto náhradnímu řešení.

Kolem nádraží pak vznikaly nové budovy, především administrativní, později i radnice, školy, kostely, dělnická kolonie a dokonce i ženský klášter. Vše bylo vystavěno v tehdy ve Slezsku velmi oblíbeném novogotickém slohu, který je kromě gotických detailů typický červenou cihlou.

Oblast kolem nádraží se stala dnešním centrem moderního Bohumína, který vznikl spojením několika vsí, starého města Bohumín a oblasti kolem nádraží.

Pro Bohumín a okolí byl typický prudký rozvoj průmyslu a s ním národnostní pestrost. Lidé se zde hlásili k německé, polské i české národnostní příslušnosti, avšak byla zde i velmi početná skupina tzv. šlonzáků, kteří se cítili spjati jazykově i národnostně především se Slezskem a neinklinovali k žádné z výše uvedených národností. Do druhé světové války zde žila i početná židovská populace.

Po druhé světové válce došlo v Bohumíně k odsunu většiny německého obyvatelstva, židovská populace během války zmizela, postupně ubylo i Poláků. Ve městě se však usadilo mnoho Řeků, kteří do Československa utekli v 50. letech minulého století, a také mnoho Romů, později zde začala žít i početná vietnamská komunita.

Bohumín je ojedinělé město, jednak svou historií vzniku a jednak svou národnostní a kulturní pestrostí. Vždy to bylo pohraniční město, kde se v každodenním životě setkávaly různé kultury. Tato pestrost se města Bohumín drží dodnes.

Autor: Eva Tvrdá | neděle 6.8.2017 9:14 | karma článku: 17.12 | přečteno: 898x

Další články blogera

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Hranice českého Slezska

Dnešní české Slezsko je poněkud tajemnou zemí, je často zaměňováno za severní Moravu. České Slezsko však není zanedbatelnou zemí, žije zde kolem jednoho milionu obyvatel.

1.10.2017 v 16:38 | Karma článku: 11.67 | Přečteno: 247 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Romantika bez příkras

Nejsevernější část českého Slezska tvoří výběžek, který bývá různě nazýván. Někdy nese název jesenický, podle Jeseníku, který je v této oblasti nejznámější městem, ale v samotném výběžku Jeseník neleží.

30.9.2017 v 8:41 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 243 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Drsný kraj

Dnes by to řekl málokdo, ale ve středověku se Bruntálsko řadilo k poměrně významným a bohatým oblastem. Bylo to dáno výskytem drahých kovů.

29.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 12.15 | Přečteno: 296 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Slavný filmový příběh ze Slezska

Málokteré slezské město se může pochlubit tím, že se v něm odehrává novela, která byla velmi úspěšně zfilmována. Klimkovice takovým městem jsou.

28.9.2017 v 9:22 | Karma článku: 14.90 | Přečteno: 295 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Michal Dokoupil

Jak jsme mrzli v Thajsku

Pokud jste cizinec v Číně, jediný způsob jak přežít Čínský nový rok je vypadnout ze země. My tentokrát po dlouhé době opět do Thajska a Kambodže. Tento rok jsme si ale vzali počasí sebou...

17.10.2017 v 14:00 | Karma článku: 13.63 | Přečteno: 437 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 7: Z hardangerského "Domova vandráků" k fantastickým vodopádům

Jsa ubytováni v Hardanger Vandrerhjemu v Lofthusu u Sorfjordu, pobočném zálivu Hardangerfjordu v jižním Norsku, se chystáme do Kinsarviku do údolí Husedalen k jeho čtyřem fantastickým vodopádům střežícím vstup do NP Hardangervidda

17.10.2017 v 7:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 60 | Diskuse

Libor O. Novotný

Někdy je prostě musíte nakopat do zadku

Ghana jistě nepatří k tradiční turistickým cílům. Ale právě proto tam můžete zažít příhody, které se vám už nikde jinde nestanou.

16.10.2017 v 15:00 | Karma článku: 17.73 | Přečteno: 760 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 6: Nádherný dvojvodopád Latefoss, na Trolltungu ale lézt nebudeme

2 větve půl druhé stovky metrů vysokého vodopádu Latefossen napájeného vodou jezera Lotevatnet z ledovců Hardangerviddy se stékají dole u nejlepšího místa pozorování a ústí do řeky Gronsnalsona a vodní tříšťí mokří přihlížející...

16.10.2017 v 9:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

Petr Havránek

Zanzibar - sever ostrova

Blíží se konec našeho pobytu na Zanzibaru a s ním i poslední výlet na severo-východ ostrova, který pro nás mohl skončit tragédií...

16.10.2017 v 7:00 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 170 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.