Původní historické dělení Slezska na Horní a Dolní v realitě současného českého Slezska nenajdeme. V současném českém Slezsku vznikly přirozeným vývojem tři naprosto odlišné oblasti.
Východní oblast českého Slezska se stala základem ostravské průmyslové aglomerace. Tato část Horního Slezska absorbovala severovýchodní Moravu. Přestože je Morava jen malou územní částí aglomerace, českou veřejností není vnímána severovýchodní část země jako české Slezsko, ale jako severní Morava.
Severní Morava je v ostravské aglomeraci jen klínem, jemuž dominuje moravská část Ostravy, avšak další severomoravská města aglomerace spadají do kategorie menších měst. Například Brušperk a Paskov jsou města do pěti tisíc obyvatel, Příbor a Fulnek mají necelých 10 000 obyvatel, v Kopřivnici žije téměř 20 000 a v Novém Jičíně necelých 25 000 obyvatel, podobný význam má i městská část Místek. Tato moravská města v povědomí české veřejnosti spolkla města ve Slezsku.
Do Slezska přitom patří velká část třistatisícové Ostravy, šedesátitisícová Karviná, osmdesátitisícový Havířov, třicetitisícová města Orlová, Český Těšín, Třinec a Bohumín, ale také městská část Frýdek a mnoho menších měst, například Rychvald, Jablunkov, Klimkovice nebo Vratimov. Svým charakterem k průmyslové oblasti českého Slezska patří i hustě osídlená oblast mezi Opavou a Ostravou s městy Hlučín, Kravaře a Dolní Benešov.
Všechna tato slezská města jsou českou veřejností běžně označována jako severomoravská.
Města východního českého Slezska jsou až na malé výjimky typická tím, že v nich žije původní obyvatelstvo, ke kterému přibylo ekonomickou migrací obyvatelstvo nové, avšak toto nové obyvatelstvo respektovalo a částečně i přijalo genius loci těchto měst. Oblast této části českého Slezska se proto v současnosti vyznačuje silnou dynamikou.
Další oblast českého Slezska začíná v Opavě. Svým charakterem do ní patří západní Opavsko, Krnovsko, Bruntálsko a osoblažský výběžek. Toto území bylo na počátku 20. století osídleno většinově německým obyvatelstvem, které bylo po druhé světové válce z oblasti odsunuto. Do téměř vylidněné krajiny se nastěhovalo obyvatelstvo nové, které však nemělo možnost navázat na to, co zde vzniklo vývojem předchozích staletí. Přicházeli sem lidé z nejrůznějších koutů, a tak zde vznikl kulturní spletenec, jehož hlavním těžištěm i kompasem byla komunistická ideologie. Po zániku totalitní společnosti oblast přišla o své opěrné body a s novými podmínkami dodnes těžce zápasí. Vyrůstá tady však nová generace lidí, kteří se s tímto krajem cítí spjatí, protože v něm vyrůstali, a kteří se snaží o jeho rozvoj. Tato oblast českého Slezska je oblastí nádherné přírody, ale i velmi obtížných životních podmínek.
Poslední oblastí současného českého Slezska je jižní část bývalého niského knížectví, které patřilo k Dolnímu Slezsku. Tato oblast je od českého vnitrozemí oddělena vysokým pohořím Hrubého Jeseníku a přirozený spád měla po staletí směrem na sever. Tento přirozený spád se po roce 1989 obnovil. Přestože je tato oblast geograficky odříznuta od českého vnitrozemí a také se jedná o oblast dosidlovanou, dokázala v posledních letech objevit svou vnitřní dynamiku a proměnila se ve velmi atraktivní část českého Slezska. Může se pyšnit exkluzivním životním prostředím, překrásnou a malebnou horskou přírodou, zajímavými památkami a také slibně se rozvíjejícími službami i průmyslem.
V prvním Týdnu slezských měst jsme se vydali do prvních sedmi ze slezských měst v dnešní České republice. Zítřkem začne Týden slezských měst 2. Znovu budete mít každý den možnost prostřednictvím tohoto blogu některá města současného českého Slezska krátce navštívit.
