Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Týden slezských měst 2: Na soutoku Opavy a Opavice

30. 08. 2017 13:22:02
Vstupní branou do střední části českého Slezska je starobylé město Krnov, které leží na soutoku řek Opavy a Opavice.

České Slezsko je díky historickému vývoji rozděleno na několik odlišných oblastí. Východní část českého Slezska je moderní, lidnatá a dynamická. Ve střední části českého Slezska nalezneme jiný svět. Této části Slezska bezesporu dominuje město Krnov.

Krnov vznikal téměř nepřerušeným osídlením soutoku Opavy a Opavice již od doby kamenné. Městská práva Krnov získal během 13. století, kdy bylo město obehnáno hradbami, stál zde dřevěný zeměpanský hrad a klášter minoritů. Později se Krnov stal centrem samostatného vévodství.

Dynamický rozvoj zažilo město Krnov během 16. a na počátku 17. století, kdy se majitelem města stal rod Hohenzollernů, který podstatně změnil tvář Slezska. Hohenzollernové byli vášnivými zastánci reformace a germanizace. Za jejich držení byly v Krnově stavěny kamenné měšťanské domy, centrem správy se stal místo hradu na Cvilíně nově postavený zámek a město bylo důsledně reformováno.

Dynamický rozvoj utnula třicetiletá válka. Městem se několikrát přehnaly přímé boje a po válce v Krnově došlo k násilné rekatolizaci. V období baroka ve městě přibyly hodnotné barokní stavby, avšak město celkově upadalo.

Když Marie Terezie ztratila ve válkách většinu Slezska, posílilo to význam nedaleké Opavy, která se stala správním centrem rakouského Slezska. Postavení Krnova však bylo oslabeno, protože se z něj stalo pohraniční město. Úpadek pak završil na konci 18. století rozsáhlý požár, ze kterého se město dlouho nedokázalo vzpamatovat.

Nejvýznamnější období zažil Krnov během 19. století, kdy krnovští soukeničtí mistři ve městě a okolí vybudovali několik textilních továren. Během pár desetiletí se počet obyvatel Krnova zdvojnásobil, město bylo napojeno na železnici a koncem století v Krnově vznikla světově proslulá továrna na varhany.

Průmyslový rozvoj přinesl městu rozkvět. Přibylo administrativních budov, obytných čtvrtí i reprezentativních budov, mezi něž dodnes patří především blok krnovské radnice a spořitelny s proslulou secesní kavárnou.

Dynamiku městského života v Krnově ukončila velká hospodářská krize, která propukla na konci 20. let minulého století. Většina krnovských textilek skončila s výrobou a byla uzavřena. Ve 30. letech navíc v Krnově došlo k radikalizaci obyvatel. Město bylo od pobělohorských dob germanizováno, a tak jeho obyvatelé v roce 1938 nadšeně přivítali mnichovskou konferenci a její důsledky.

Připojení k Německu však problémy města nevyřešilo. Vypukla 2. světová válka, která zásadně změnila podobu Evropy. Po roce 1945 byli v důsledku poválečných dohod němečtí obyvatelé města násilně soustředěni do táborů a posléze odsunuti do Německa.

Město spadlo do oblasti, která měla být dosidlována, a tak se ve městě začali usazovat noví obyvatelé. Přicházeli, tak jako v jiných podobně postižených regionech, z nejrůznějších oblastí. Zvláštností Krnova je však vznik poměrně silné řecké komunity.

Postupně se měnil i vzhled města, protože řada historických měšťanských domů byla zbourána. Ke stagnaci města pak přispělo v roce 1960 zrušení okresu Krnov a včlenění města do okresu Bruntál. Z Krnova zmizely okresní státní instituce.

V tomto okamžiku začalo velké neveřejné soutěžení těchto dvou slezských měst. Statistiky uvádějí, že v 60. letech v Krnově žilo přes 22 000 obyvatel, zatímco Bruntál měl ve stejném období jen necelých 9 000 obyvatel. Zeměpisná poloha Krnova však vylučovala možnost udělat z tohoto města město okresní. Krnov leží jen pár kilometrů od hranic okresu Opava a od města na dohled je státní hranice s Polskem. Bruntál leží přímo uprostřed okresu, a tak je jako okresní město pro obyvatele ze všech končin okresu daleko dostupnější.

Městu Krnov neprospělo ani to, že se po roce 1968 stalo jedním ze sídel vojenských posádek okupačních vojsk.

V nedávné minulosti byla také velkou ranou pro Krnov ničivá povodeň z roku 1997, kdy voda zaplavila doslova celé město.

Dnešní Krnov se svými 25 000 obyvateli patří k větším českým městům a v regionu českého západního Slezska má díky městským historickým památkám a čistému a klidnému životnímu prostředí velmi atraktivní postavení. Jádro města je opravené, ve městě je řada kaváren, jimž dominuje secesní kavárna v bloku budov kolem radnice, celé město je promyšleně protkáno cyklostezkami, je v něm hodně zeleně a poměrně hodně příležitostí ke kulturnímu životu.

Pro milovníky kofoly jistě není bez zajímavosti, že firma vyrábějící tento proslulý nápoj má své domovské sídlo právě v tomto městě.

Autor: Eva Tvrdá | středa 30.8.2017 13:22 | karma článku: 17.54 | přečteno: 554x


Další články blogera

Eva Tvrdá

Cink! (vánoční povídka)

Nad hypermarketem visela univerzální ocelově šedá obloha. Neslibovala nic úžasného, ale ani naopak nevěštila žádnou katastrofu. Obloha pro každého.

19.12.2017 v 22:30 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 313 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Hranice českého Slezska

Dnešní české Slezsko je poněkud tajemnou zemí, je často zaměňováno za severní Moravu. České Slezsko však není zanedbatelnou zemí, žije zde kolem jednoho milionu obyvatel.

1.10.2017 v 16:38 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 348 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Romantika bez příkras

Nejsevernější část českého Slezska tvoří výběžek, který bývá různě nazýván. Někdy nese název jesenický, podle Jeseníku, který je v této oblasti nejznámější městem, ale v samotném výběžku Jeseník neleží.

30.9.2017 v 8:41 | Karma článku: 15.33 | Přečteno: 282 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Drsný kraj

Dnes by to řekl málokdo, ale ve středověku se Bruntálsko řadilo k poměrně významným a bohatým oblastem. Bylo to dáno výskytem drahých kovů.

29.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 12.21 | Přečteno: 340 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Michal Kočí

Epizoda #17: Vysávaje koberec

V neděli odpoledne vysávaje koberec s indiánskými vzory rozhodl se Logr vyrazit mezi Indiány, na Yucatan mezi Maye. Pokračoval v luxování, hlavou mu ale běželo, jak to celé bude probíhat...

24.2.2018 v 11:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 26 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 14. díl: Baskická pohoří

Byť nepřesahují baskická pohoří výšku 1600 metrů, najdete tu skoro vše: zalesněné brdky, holé kopce, skalní masivy i stolové hory.

23.2.2018 v 8:20 | Karma článku: 11.51 | Přečteno: 212 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč se skoro všechny děti ve Francii jmenují stejně

Jestli čekáte, že budu psát o tom, že většina dětí narozených ve Francii se už jmenuje Mohamed, tak jste se netrefili. Většina dětí v Belgii a Francii se totiž jmenuje Dusmo.

22.2.2018 v 9:08 | Karma článku: 39.39 | Přečteno: 6917 | Diskuse

Vladimír Hauk

Hanoj není pro pěšáky. Její duch vás ale pohltí.

Stará Hanoj je bludiště úzkých uliček a skrytých průchodů. Všude plno lidí, kol, skútrů i aut. Musíte být stále ve střehu. Jsou zde však i místa, kde lze najít klid, mír a ticho. Nejlepší jsou ale hanojské úsměvy. A káva

22.2.2018 v 8:20 | Karma článku: 17.87 | Přečteno: 281 | Diskuse

Petr Janák

Starověká Petra

Dnes nás čeká cesta do Petry a pak i starověká Petra. Říká se, že Petra je jedno z míst na zemi, které Vás ohromí. Bude to tak i v našem případě?

22.2.2018 v 8:00 | Karma článku: 13.59 | Přečteno: 298 | Diskuse




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.