Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Týden slezských měst 2: Novodobý poklad ve Zlatých Horách

2. 09. 2017 9:33:04
V českém Dolním Slezsku leží malé město s lehce zapamatovatelným názvem: Zlaté Hory. Název města vzbuzuje představu zlata a tato představa je v naprostém souladu se skutečností.

V oblasti Zlatých Hor se opravdu těžilo zlato.

Již ve středověku se území budoucího města stalo cílem mocenských zájmů. Střídání panstva ukončilo ve druhé polovině 15. století začlenění města do území ovládaného vratislavskými biskupy.

Od 13. století se ve zlatohorské oblasti upouštělo od rýžování a primitivního povrchového dolování a postupně se přešlo k dolování hlubinnému. V okolí města vzniklo několik šachet, ale netěžilo se v nich jen zlato. Jesenicko bylo proslulé i velmi kvalitní železnou rudou, ze které se v místních hamrech vyrábělo železo. Jesenické železo se uplatňovalo nejen ve Slezsku, vyváželo se například i do Anglie.

Hornictví ve Zlatých Horách mělo svá zářná období, která se střídala s obdobími úpadku. Ruda se zde těžila až do roku 1993, kdy byl slavnostně vytěžen poslední vozík zlatohorské rudy. Dnes ve Zlatých Horách těžbu zlata připomíná jen hojně navštěvované muzeum.

Zlaté Hory však nebyly jen hornickým městem, v dobách rozmachu slezského tkalcovství počet tkalců ve městě vysoce převyšoval počet horníků, v 19. století za městem vzniklo tzv. lesní sanatorium, které se na přelomu 19. a 20. století proměnilo v proslulé lázně, ve městě sídlila kamenická firma známá po celém tehdejším mocnářství a také likérka a dvě cihelny. V souvislosti s lázeňstvím se rozvíjel i turismus a s ním ve městě přibývalo restaurací a hotelů.

Zlaté Hory byly jedním z mála míst, kde již v 16. století měla svou stanici pošta. Zlaté Hory totiž ležely na významné cestě z Brna přes Olomouc do Vratislavi. Pro poštu byla později ve městě vystavěna reprezentativní budova v barokním slohu. Budova bývalé pošty ve Zlatých horách dodnes stojí, avšak pošta se v ní nenachází, bylo v ní zřízeno městské muzeum.

Zlaté Hory patřily k oblastem osídleným německy hovořícím obyvatelstvem, což se dramaticky promítlo do moderní historie města. V první polovině 20. století obyvatelstvo dávalo najevo vůli k připojení k Německu, a to v roce 1938 nastalo. Zlaté Hory jako součást Sudet byly mnichovskou smlouvou od Československa odděleny. Po skončení druhé světové války pak bylo obyvatelstvo města ze střední Evropy odsunuto a ve městě se usadilo obyvatelstvo nové.

Do dnešních dnů se ve Zlatých Horách z původních oborů udrželo jen lázeňství.

Ve druhé polovině 20. století byly lázně ve Zlatých Horách přebudovány na dětskou léčebnu. Léčebna ve voňavém lesním prostředí vrací malým pacientům s dýchacími problémy zdraví dodnes.

Lesnaté okolí a moderní vybavení již od vzniku lázní svědčily především dýchacím cestám a nervovým chorobám. Léčili se zde i mnozí slavní hosté. Patřil mezi ně například hudební skladatel Leoš Janáček a v letech 1905 a 1906 zde na léčení pobýval i spisovatel Franz Kafka.

Zlaté Hory jsou městem na hranici. Na jih od města leží vysoké pohoří Hrubého Jeseníku, a tak přirozený spád Zlatohorska míří na východ do oblasti Jesenicka a na sever do polské části Dolního Slezska. Mikroregion, který zde vznikl, dnes těží především z historie hornictví, z nádherné horské přírody a z velmi čistého ovzduší. V nejbližším okolí města se nacházejí zříceniny tří hradů a významné poutní místo, centrum města je ucelenou chráněnou městskou památkovou zónou s řadou renesančních a barokních staveb, v okolí města se nachází zhruba dvacet pramenů a studánek.

Dnešní Zlatohorsko znovu skýtá poklad, tentokrát novodobý: zajímavé památky, čistou přírodu a s ní opravdu voňavé a zdravé nadechnutí.

Autor: Eva Tvrdá | sobota 2.9.2017 9:33 | karma článku: 16.11 | přečteno: 388x


Další články blogera

Eva Tvrdá

Cink! (vánoční povídka)

Nad hypermarketem visela univerzální ocelově šedá obloha. Neslibovala nic úžasného, ale ani naopak nevěštila žádnou katastrofu. Obloha pro každého.

19.12.2017 v 22:30 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 313 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Hranice českého Slezska

Dnešní české Slezsko je poněkud tajemnou zemí, je často zaměňováno za severní Moravu. České Slezsko však není zanedbatelnou zemí, žije zde kolem jednoho milionu obyvatel.

1.10.2017 v 16:38 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 348 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Romantika bez příkras

Nejsevernější část českého Slezska tvoří výběžek, který bývá různě nazýván. Někdy nese název jesenický, podle Jeseníku, který je v této oblasti nejznámější městem, ale v samotném výběžku Jeseník neleží.

30.9.2017 v 8:41 | Karma článku: 15.33 | Přečteno: 282 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Drsný kraj

Dnes by to řekl málokdo, ale ve středověku se Bruntálsko řadilo k poměrně významným a bohatým oblastem. Bylo to dáno výskytem drahých kovů.

29.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 12.21 | Přečteno: 340 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Michal Kočí

Epizoda #17: Vysávaje koberec

V neděli odpoledne vysávaje koberec s indiánskými vzory rozhodl se Logr vyrazit mezi Indiány, na Yucatan mezi Maye. Pokračoval v luxování, hlavou mu ale běželo, jak to celé bude probíhat...

24.2.2018 v 11:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 27 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 14. díl: Baskická pohoří

Byť nepřesahují baskická pohoří výšku 1600 metrů, najdete tu skoro vše: zalesněné brdky, holé kopce, skalní masivy i stolové hory.

23.2.2018 v 8:20 | Karma článku: 11.51 | Přečteno: 212 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč se skoro všechny děti ve Francii jmenují stejně

Jestli čekáte, že budu psát o tom, že většina dětí narozených ve Francii se už jmenuje Mohamed, tak jste se netrefili. Většina dětí v Belgii a Francii se totiž jmenuje Dusmo.

22.2.2018 v 9:08 | Karma článku: 39.39 | Přečteno: 6917 | Diskuse

Vladimír Hauk

Hanoj není pro pěšáky. Její duch vás ale pohltí.

Stará Hanoj je bludiště úzkých uliček a skrytých průchodů. Všude plno lidí, kol, skútrů i aut. Musíte být stále ve střehu. Jsou zde však i místa, kde lze najít klid, mír a ticho. Nejlepší jsou ale hanojské úsměvy. A káva

22.2.2018 v 8:20 | Karma článku: 17.87 | Přečteno: 281 | Diskuse

Petr Janák

Starověká Petra

Dnes nás čeká cesta do Petry a pak i starověká Petra. Říká se, že Petra je jedno z míst na zemi, které Vás ohromí. Bude to tak i v našem případě?

22.2.2018 v 8:00 | Karma článku: 13.59 | Přečteno: 298 | Diskuse




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.