Týden slezských měst 2: Hlavní město Prajzske
Proč tato podivná označení?
Mikroregion byl původně součástí zemí Koruny české, ale po prusko-rakouských válkách v 18. století ho obsadilo Prusko a připojilo ho ke svým územím. Od těch dob jsou místní lidé označováni jako Prusové, lidově Prajzaci.
V 19. století, kdy vznikala nová Evropa založená na průmyslovém rozvoji a národnostním cítění, se Hlučínsko stalo přirozenou součástí pruského, později německého Slezska. Obyvatelé sice hovořili původním slovanským jazykem, kterému se říkalo moravština a který byl spojen s katolickou vírou, jejíž správa spadala do Olomouce, ale kulturně i ekonomicky se cítili jako součást Pruska, později Německa.
Versailleská mírová smlouva po 1. světové válce změnila mapu Evropy a v jejím důsledku byla v roce 1920 oblast dnešní Prajzske bez plebiscitu připojena k nově vzniklému Československu. Území, po dvě století hospodářsky i kulturně propojené s Německem, se náhle ocitlo bez vazeb a muselo pracně hledat vazby nové. Prajzaci tuto skutečnost samozřejmě považovali za nespravedlivou.
Označení Prajz, Prajzak a Prajzska mělo po celé 20. století hanlivý nádech. Prajzaci však svou identitu nikdy nepopírali. Díky svým typickým vlastnostem jako jsou pracovitost, šetrnost, úcta k rodině a silné vazby k domovu dokázali z chudé pohraniční oblasti vybudovat prosperující mikroregion.
V současném Hlučínsku leží tři města. Nejznámější je samozřejmě Hlučín, který byl v době připojení k Československu největším sídelním centrem mikroregionu a podle kterého dostala celá oblast oficiální název.
Ve 20. století bylo Hlučínsko kompaktní oblastí, v níž se lidé odjinud usazovali jen jako učitelé nebo přiženěním či přivdáním. Prajzska jako místo k životu nebyla nijak atraktivní, spíš naopak.
Od konce 20. století se ale situace změnila. Hlučínsko se stalo velmi žádanou lokalitou pro bydlení. Je to dáno výborně fungující infrastrukturou obcí a vysokou mírou bezpečí. Avšak tím, jak na Hlučínsko přicházejí lidé z jiných oblastí Ostravska, se charakter mikroregionu mění.
Jednou ze změn je tendence k rozpadu dosud kompaktního území Hlučínska na dva celky, východní a západní. Východní část Hlučínska se přimyká k Ostravě. Ze samotného Hlučína mizí typická atmosféra Prajzske, město začíná mít charakter vysoce atraktivního ostravského satelitu.
Kulturní tradice a prajzský životní styl se nadále udržují a rozvíjejí v jiném prajzském městě, v Kravařích. Kravaře se staly centrem západní části Hlučínska a od počátku tohoto století jejich význam v mikroregionu neustále roste.
Třetím významným městem Hlučínska je Dolní Benešov, který leží mezi Hlučínem a Kravařemi a žije v něm silná původní komunita. I když se v Dolním Benešově usadilo díky průmyslovým podnikům mnoho lidí odjinud, charakter typického hlučínského sídla si město nadále udržuje.
Všechna tři města na Prajzske mají dobře fungující centrum, zámek s parkem, významné církevní stavby a výbornou infrastrukturu. V Hlučíně žije zhruba 15 000, v Kravařích 6 800 a v Dolním Benešově 4 000 obyvatel. Prázdné kapacity pro bydlení v těchto městech budete hledat těžko. Z chudé a opomíjené oblasti je dnes prosperující mikroregion, v němž by chtěl kdekdo žít.
Zatím je hlavním městem oblasti stále Hlučín. Má však ve svém okolí silné konkurenty, a tak uvidíme, zda se v našem století jako hlavní město Prajzaků nadále udrží.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část třetí: Vodní svět
K Pobaltí samozřejmě patří živel s názvem Baltské moře, borové pobřežní lesy, velmi, velmi dlouhé pláže, nesmírně jemný světlý písek a ryby, ryby, ryby. Přičemž platí: čím menší vesnice, tím lepší "ryba smażona".
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část druhá: Cihlová gotika
K Pobaltí určitě patří procházka cihlovou gotikou, hrázděné domy a atmosféra, která inspirovala v 19. a na počátku 20. století stavitele ve Slezsku.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část první: Kašubština
V Evropě žije několik malých národů, jejichž řeč je uznávaným jazykem, i když to není jazyk úřední. Jedním z těchto národů jsou Kašubové.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div sedmý: Hortenzie
Bretaň je proslulá proměnlivým a deštivým počasím. Chvíli svítí slunce, vzápětí se přiženou mračna a dá se do deště.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div šestý: Megality
Seismologicky nejstarší území Francie, Bretaň, od nepaměti fascinuje megality, menhiry, dolmeny a dalšími kamennými útvary, které vybudovala v době kamenné neznámá civilizace.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně
Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...
Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy
Většina členů amerického Nejvyššího soudu se ve čtvrtek zdála být skeptická k argumentu...
Zatkněte propalestinské levicové fašisty, vyzývá demokratický kongresman
Demokratický kongresman Adam Smith označil propalestinské demonstranty za „levicové fašisty“ a...