Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Týden slezských měst 2: Hlavní město Prajzske

3. 09. 2017 7:41:48
Mezi Ostravou a Opavou leží mikroregion Hlučínsko. V českém Slezsku se této oblasti neřekne jinak než Prajzska a lidem, kteří tady žijí, Prajzaci.

Proč tato podivná označení?

Mikroregion byl původně součástí zemí Koruny české, ale po prusko-rakouských válkách v 18. století ho obsadilo Prusko a připojilo ho ke svým územím. Od těch dob jsou místní lidé označováni jako Prusové, lidově Prajzaci.

V 19. století, kdy vznikala nová Evropa založená na průmyslovém rozvoji a národnostním cítění, se Hlučínsko stalo přirozenou součástí pruského, později německého Slezska. Obyvatelé sice hovořili původním slovanským jazykem, kterému se říkalo moravština a který byl spojen s katolickou vírou, jejíž správa spadala do Olomouce, ale kulturně i ekonomicky se cítili jako součást Pruska, později Německa.

Versailleská mírová smlouva po 1. světové válce změnila mapu Evropy a v jejím důsledku byla v roce 1920 oblast dnešní Prajzske bez plebiscitu připojena k nově vzniklému Československu. Území, po dvě století hospodářsky i kulturně propojené s Německem, se náhle ocitlo bez vazeb a muselo pracně hledat vazby nové. Prajzaci tuto skutečnost samozřejmě považovali za nespravedlivou.

Označení Prajz, Prajzak a Prajzska mělo po celé 20. století hanlivý nádech. Prajzaci však svou identitu nikdy nepopírali. Díky svým typickým vlastnostem jako jsou pracovitost, šetrnost, úcta k rodině a silné vazby k domovu dokázali z chudé pohraniční oblasti vybudovat prosperující mikroregion.

V současném Hlučínsku leží tři města. Nejznámější je samozřejmě Hlučín, který byl v době připojení k Československu největším sídelním centrem mikroregionu a podle kterého dostala celá oblast oficiální název.

Ve 20. století bylo Hlučínsko kompaktní oblastí, v níž se lidé odjinud usazovali jen jako učitelé nebo přiženěním či přivdáním. Prajzska jako místo k životu nebyla nijak atraktivní, spíš naopak.

Od konce 20. století se ale situace změnila. Hlučínsko se stalo velmi žádanou lokalitou pro bydlení. Je to dáno výborně fungující infrastrukturou obcí a vysokou mírou bezpečí. Avšak tím, jak na Hlučínsko přicházejí lidé z jiných oblastí Ostravska, se charakter mikroregionu mění.

Jednou ze změn je tendence k rozpadu dosud kompaktního území Hlučínska na dva celky, východní a západní. Východní část Hlučínska se přimyká k Ostravě. Ze samotného Hlučína mizí typická atmosféra Prajzske, město začíná mít charakter vysoce atraktivního ostravského satelitu.

Kulturní tradice a prajzský životní styl se nadále udržují a rozvíjejí v jiném prajzském městě, v Kravařích. Kravaře se staly centrem západní části Hlučínska a od počátku tohoto století jejich význam v mikroregionu neustále roste.

Třetím významným městem Hlučínska je Dolní Benešov, který leží mezi Hlučínem a Kravařemi a žije v něm silná původní komunita. I když se v Dolním Benešově usadilo díky průmyslovým podnikům mnoho lidí odjinud, charakter typického hlučínského sídla si město nadále udržuje.

Všechna tři města na Prajzske mají dobře fungující centrum, zámek s parkem, významné církevní stavby a výbornou infrastrukturu. V Hlučíně žije zhruba 15 000, v Kravařích 6 800 a v Dolním Benešově 4 000 obyvatel. Prázdné kapacity pro bydlení v těchto městech budete hledat těžko. Z chudé a opomíjené oblasti je dnes prosperující mikroregion, v němž by chtěl kdekdo žít.

Zatím je hlavním městem oblasti stále Hlučín. Má však ve svém okolí silné konkurenty, a tak uvidíme, zda se v našem století jako hlavní město Prajzaků nadále udrží.

Autor: Eva Tvrdá | neděle 3.9.2017 7:41 | karma článku: 20.71 | přečteno: 1029x


Další články blogera

Eva Tvrdá

Cink! (vánoční povídka)

Nad hypermarketem visela univerzální ocelově šedá obloha. Neslibovala nic úžasného, ale ani naopak nevěštila žádnou katastrofu. Obloha pro každého.

19.12.2017 v 22:30 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 313 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Hranice českého Slezska

Dnešní české Slezsko je poněkud tajemnou zemí, je často zaměňováno za severní Moravu. České Slezsko však není zanedbatelnou zemí, žije zde kolem jednoho milionu obyvatel.

1.10.2017 v 16:38 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 348 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Romantika bez příkras

Nejsevernější část českého Slezska tvoří výběžek, který bývá různě nazýván. Někdy nese název jesenický, podle Jeseníku, který je v této oblasti nejznámější městem, ale v samotném výběžku Jeseník neleží.

30.9.2017 v 8:41 | Karma článku: 15.33 | Přečteno: 282 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Drsný kraj

Dnes by to řekl málokdo, ale ve středověku se Bruntálsko řadilo k poměrně významným a bohatým oblastem. Bylo to dáno výskytem drahých kovů.

29.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 12.21 | Přečteno: 340 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Michal Kočí

Epizoda #17: Vysávaje koberec

V neděli odpoledne vysávaje koberec s indiánskými vzory rozhodl se Logr vyrazit mezi Indiány, na Yucatan mezi Maye. Pokračoval v luxování, hlavou mu ale běželo, jak to celé bude probíhat...

24.2.2018 v 11:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 27 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 14. díl: Baskická pohoří

Byť nepřesahují baskická pohoří výšku 1600 metrů, najdete tu skoro vše: zalesněné brdky, holé kopce, skalní masivy i stolové hory.

23.2.2018 v 8:20 | Karma článku: 11.51 | Přečteno: 212 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč se skoro všechny děti ve Francii jmenují stejně

Jestli čekáte, že budu psát o tom, že většina dětí narozených ve Francii se už jmenuje Mohamed, tak jste se netrefili. Většina dětí v Belgii a Francii se totiž jmenuje Dusmo.

22.2.2018 v 9:08 | Karma článku: 39.39 | Přečteno: 6917 | Diskuse

Vladimír Hauk

Hanoj není pro pěšáky. Její duch vás ale pohltí.

Stará Hanoj je bludiště úzkých uliček a skrytých průchodů. Všude plno lidí, kol, skútrů i aut. Musíte být stále ve střehu. Jsou zde však i místa, kde lze najít klid, mír a ticho. Nejlepší jsou ale hanojské úsměvy. A káva

22.2.2018 v 8:20 | Karma článku: 17.87 | Přečteno: 281 | Diskuse

Petr Janák

Starověká Petra

Dnes nás čeká cesta do Petry a pak i starověká Petra. Říká se, že Petra je jedno z míst na zemi, které Vás ohromí. Bude to tak i v našem případě?

22.2.2018 v 8:00 | Karma článku: 13.59 | Přečteno: 298 | Diskuse




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.