Na těchto malých městech totiž můžeme vysledovat typické rysy jednotlivých oblastí.
Velká města českého Slezska jsou různorodá. Liší se od sebe nejen způsobem vzniku a různým dopadem moderní historie, ale i životním stylem svých obyvatel. Každé z velkých měst českého Slezska si žije samo pro sebe. V případě malých měst tohoto regionu však lze vystopovat jiný trend.
Malá města v českém Slezsku vytvářejí skupiny typické pro dané teritorium.
Východní část českého Slezska byla od středověku hranicí mezi českými a polskými zájmy. V moderní době oblast poznamenal prudký rozvoj těžkého průmyslu. K malým městům tohoto regionu patří Jablunkov, nejvýchodnější město českého Slezska, které leží uzavřeno v průsmyku mezi Moravskoslezskými a Slezskými Beskydami, a města Vratimov, Šenov, Petřvald a Rychvald.
Jihozápadní české Slezsko má naprosto jiný charakter. Jde o území, z něhož bylo po druhé světové válce odsunuto mnoho obyvatel, některé části tohoto území ale byly původně osídleny i slovanským obyvatelstvem, a tak kontinuita osídlení zde byla do jisté míry zachována. Mezi malá města této oblasti Slezska patří Hradec nad Moravicí, Vítkov, Odry a Bílovec. Vzniklo zde také město Studénka, ale toto město se svým charakterem podobá spíše městům východní části českého Slezska.
Další výraznou oblastí v českém Slezsku je Hlučínsko, které jako jediné území dnešního českého Slezska bylo v roce 1742 od tehdejšího rakouského Slezska odtrženo a do roku 1920 se vyvíjelo jako součást Pruska a později Německa. Téměř dvě století příslušnosti k jinému státnímu útvaru vytvořilo z Hlučínska jedinečné území. Slovanské obyvatelstvo přijalo německé kulturní a společenské zvyklosti a vytvořilo svébytnou místní kulturu. Na Hlučínsku najdeme tři města: Hlučín, Kravaře a Dolní Benešov.
Zvláštní pozornost si v oblasti českého Slezska zasluhuje malé město Klimkovice. Jedná se o město z konce 14. století, které v této oblasti bývalo až do poloviny 20. století jediným ryze českým městem.
V okolí Bruntálu nalezneme jinou skupinu měst. Bruntálsko bylo až do roku 1945 osídleno Němci a to se projevilo nadšeným přijetím Mnichova a následnou loajalitou k Německu. Během války ve městech na Bruntálsku vznikly zajatecké tábory, v samotném Bruntále dokonce fungoval i vedlejší tábor osvětimského tábora. V roce 1945 se tato oblast připravovala za účasti civilního obyvatelstva na těžké boje, ke kterým pak opravdu došlo. Wehrmacht se na Bruntálsku urputně bránil, a tak města byla boji hodně poškozena, následně pak byla rabována a terorizována. Kromě Rudé armády se zde pohybovali tzv. komisaři a tzv. partyzánské oddíly z vnitrozemí. Období teroru ukončil odsun místního obyvatelstva. Do zničené a vyrabované oblasti pak přicházeli noví osadníci, kterým život v nových domovech nesmírně ztěžovaly náročné klimatické podmínky. Města Horní Benešov, Vrbno pod Pradědem a Andělská Hora leží v nadmořské výšce 500 – 600 metrů. K těmto městům můžeme přiřadit i Město Albrechtice, které sice neleží tak vysoko jako ostatní města Bruntálska, ale charakterem do oblasti zapadá.
Poslední skupinu měst tvoří tři malá města v nejsevernějším výběžku českého Slezska. Jsou to Javorník, Vidnava a Žulová. Tato města byla až do roku 1945 pod silným vlivem Německa, protože výběžek, v němž tato města leží, byl ze tří stran Německem doslova obklopen. Díky zvláštní historii a nádherné přírodě vznikl v nejsevernější části českého Slezska specifický svět, jaký jinde nenajdeme.
Méně známou stránkou českého Slezska je lázeňství, které tady má velmi dlouhou historii a které ovlivnilo a dosud ovlivňuje život několika měst.
Vydejme se tedy od zítřka v posledním Týdnu slezských měst poznávat malá města českého Slezska. Začneme místy, která dokáží navrátit zdraví, pak budeme pokračovat jednotlivými oblastmi a jejich malými městy a na závěr si projdeme hranici mezi Moravou a Slezskem.