Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Týden slezských měst 3: Jihozápad Slezska

27. 09. 2017 18:27:54
V jihozápadní části Slezska leží několik menších měst, která mají zvláštní charakter. Vstup do této části Slezska tvoří malé město s názvem Hradec nad Moravicí.

Hradec nad Moravicí, stejně jako ostatní města této oblasti, patří mezi města do 10 000 obyvatel. Samotný Hradec nad Moravicí leží jen 9 kilometrů jižně od Opavy a v dobách vrcholného středověku byl daleko významnější lokalitou než Opava. Tehdy stál nad Moravicí mohutný hrad, jehož zdi poskytly na nějakou dobu domov i samotné královně Kunhutě, když ovdověla.

Od těch dob se ale situace změnila, z Opavy se stalo jedno nejznámějších měst Slezska a Hradec nad Moravicí je malým městem ve stínu nádherného zámku zasazeného do přírodně-krajinářského lesoparku.

Nedaleko Hradce nad Moravicí leží další malé slezské město, Vítkov. Název města je spojován se jménem Vítka z Kravař, který zřejmě toto město v hlubokých lesích Nízkého Jeseníku založil. Město se od počátku vyvíjelo jako centrum zemědělské oblasti, v době průmyslové revoluce se pak město profilovalo jako jedno z center textilní výroby.

Jižněji od Vítkova, přímo na hranici Moravy a Slezska, leží Odry. Od samotného založení toto město těžilo z výhodné polohy na řece Odře. V počátcích města stojí osada Vyhnanov, která byla založena jako místo obrany hranice, a tak není divu, že její obyvatelé byli považováni za vyhnance, možná mnozí z nich do této lokality skutečně vyhnáni byli. Slovanská osada Vyhnanov byla zničena mongolským vpádem a zanedlouho poté na pravé straně Odry založili němečtí osadníci město, které vyrostlo v poměrně významné sídlo oblasti.

Odrám ve významu konkuroval severněji položený Bílovec. Při letmém pohledu na mapu této oblasti bychom mohli mezi slezská města zařadit i Fulnek, který leží mezi Odrami a Bílovcem, avšak Fulnek je městem severomoravským. Zemská hranice v těchto místech vytvořila tzv. fulnecký výběžek. Bílovec však mezi slezská města patří.

Město Bílovec bylo založeno poněkud později než Vítkov nebo Odry, ale jeho počátky jsou také spjaty se středověkem. Bílovec je zasazen do krajiny Oderských vrchů, které jsou součástí Nízkého Jeseníku. Jádro města leží na kopci, k němuž se prudce stoupá z údolí kolem říčky Bílovky. Velkému náměstí dominuje gotický kostel s renezanční věží a půvabná renezanční radnice, je zde řada dalších malebných domů, za náměstím se nachází opravený zámek. Bílovec, tak jako další podobná města, zasáhla průmyslová revoluce vznikem továren. Z nich byla nejvýznamnější firma Massag, která byla v Bílovci založena již v roce 1828 a pod stejnou značkou podniká po celém světě dodnes.

Posledním městem z této části českého Slezska je Studénka, která se z okolních měst vymyká tím, že status města získala až v roce 1959. Studénka vznikla spojením dvou větších obcí Studénky a Butovic a stala se moderním a dynamickým městem. Jádro města tvoří náměstí s nákupní zónou a budovou městského úřadu. Studénka je městem sídlištního typu a svým charakterem se podobá průmyslovým městům z východní části českého Slezska. Od ostatních měst jihozápadního českého Slezska se odlišuje i tím, že se jedná o obec osídlenou od počátků většinově českým obyvatelstvem.

Vítkov, Bílovec i Odry byly naopak ještě v první polovině 20. století většinově osídleny Němci. Tato města byla v roce 1945 z velké části drasticky poničena osvobozovacími boji, wehrmacht se v těchto místech urputně bránil, a tak řada budov byla poškozena nebo naprosto zničena. Po bojích následoval odsun většiny místního obyvatelstva a následné dosidlování z vnitrozemí. Tyto rány jsou patrné dodnes.

Hradec nad Moravicí nebyl sice většinově Němci osídlen, ale zastupitelstvo města Němci ovládali a vyvíjeli na obyvatele silný germanizační tlak. Po válce se město díky zámku etablovalo mezi exkluzivní místa moravskoslezského kraje, a tak rány nejsou již tak patrné. Podobně je tomu v Odrách, kde svou roli sehrál jednak průmysl a jednak to, že majitelem panství byl ještě na počátku 20. století polský rod Potockich a ten podporoval české obyvatelstvo z okolních obcí, především tím, že je přednostně zaměstnával. Tato kontinuita spolu s vlivem průmyslu pravděpodobně v Odrách atmosféru celého města zlepšovala.

Bílovec a obzvláště Vítkov se však s následky historie 20. století potýkají dodnes. V obou městech žije mnoho lidí, kterým nesejde na místě, kde žijí. Přestože je v Bílovci i ve Vítkově patrná obrovská snaha město zvelebit, nedaří se vše tak jako v jiných městech českého Slezska. Je zde hodně zanedbaných a dokonce i rozbitých domů, městský život jako by ustrnul, náměstí, přestože jsou opravená, působí tísnivě. Ti, kteří se snaží z těchto měst vytvořit příjemný domov, tady mají ztíženou práci, mnohdy dokonce jejich práce vypadá jako marná.

Města v jihozápadním českém Slezsku jsou vzhledem k jiným městům v českém Slezsku malá. V Hradci nad Moravicí žije zhruba 5 500 obyvatel, ve Vítkově přes 6 000, v Bílovci a v Odrách přes 7 000 obyvatel, ve Studénce pak necelých 10 000 lidí.

Města této části českého Slezska jsou zasazena do nádherné přírody Nízkého Jeseníku, do oblasti, kde pramení řeka Odra. Každé z těchto měst si žije samo pro sebe. Navzájem jsou oddělena přírodou, která tady vytváří tiché a tajemné scenérie, jimiž není snadné k místním proniknout.

Autor: Eva Tvrdá | středa 27.9.2017 18:27 | karma článku: 12.57 | přečteno: 348x


Další články blogera

Eva Tvrdá

Cink! (vánoční povídka)

Nad hypermarketem visela univerzální ocelově šedá obloha. Neslibovala nic úžasného, ale ani naopak nevěštila žádnou katastrofu. Obloha pro každého.

19.12.2017 v 22:30 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 313 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Hranice českého Slezska

Dnešní české Slezsko je poněkud tajemnou zemí, je často zaměňováno za severní Moravu. České Slezsko však není zanedbatelnou zemí, žije zde kolem jednoho milionu obyvatel.

1.10.2017 v 16:38 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 348 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Romantika bez příkras

Nejsevernější část českého Slezska tvoří výběžek, který bývá různě nazýván. Někdy nese název jesenický, podle Jeseníku, který je v této oblasti nejznámější městem, ale v samotném výběžku Jeseník neleží.

30.9.2017 v 8:41 | Karma článku: 15.33 | Přečteno: 282 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Drsný kraj

Dnes by to řekl málokdo, ale ve středověku se Bruntálsko řadilo k poměrně významným a bohatým oblastem. Bylo to dáno výskytem drahých kovů.

29.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 12.21 | Přečteno: 340 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Michal Kočí

Epizoda #17: Vysávaje koberec

V neděli odpoledne vysávaje koberec s indiánskými vzory rozhodl se Logr vyrazit mezi Indiány, na Yucatan mezi Maye. Pokračoval v luxování, hlavou mu ale běželo, jak to celé bude probíhat...

24.2.2018 v 11:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 27 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 14. díl: Baskická pohoří

Byť nepřesahují baskická pohoří výšku 1600 metrů, najdete tu skoro vše: zalesněné brdky, holé kopce, skalní masivy i stolové hory.

23.2.2018 v 8:20 | Karma článku: 11.51 | Přečteno: 212 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč se skoro všechny děti ve Francii jmenují stejně

Jestli čekáte, že budu psát o tom, že většina dětí narozených ve Francii se už jmenuje Mohamed, tak jste se netrefili. Většina dětí v Belgii a Francii se totiž jmenuje Dusmo.

22.2.2018 v 9:08 | Karma článku: 39.39 | Přečteno: 6917 | Diskuse

Vladimír Hauk

Hanoj není pro pěšáky. Její duch vás ale pohltí.

Stará Hanoj je bludiště úzkých uliček a skrytých průchodů. Všude plno lidí, kol, skútrů i aut. Musíte být stále ve střehu. Jsou zde však i místa, kde lze najít klid, mír a ticho. Nejlepší jsou ale hanojské úsměvy. A káva

22.2.2018 v 8:20 | Karma článku: 17.87 | Přečteno: 281 | Diskuse

Petr Janák

Starověká Petra

Dnes nás čeká cesta do Petry a pak i starověká Petra. Říká se, že Petra je jedno z míst na zemi, které Vás ohromí. Bude to tak i v našem případě?

22.2.2018 v 8:00 | Karma článku: 13.59 | Přečteno: 298 | Diskuse




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.