Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Týden slezských měst 3: Drsný kraj

29. 09. 2017 8:08:49
Dnes by to řekl málokdo, ale ve středověku se Bruntálsko řadilo k poměrně významným a bohatým oblastem. Bylo to dáno výskytem drahých kovů.

Horním městem býval i samotný Bruntál, v jeho okolí vyrostlo v místech těžby několik menších horních měst.

Zmínka o těžbě zlata v dnešním Vrbně pod Pradědem pochází již z roku 1097, město Horní Benešov bylo založeno v místě hornické osady v polovině 13. století a v polovině 16. století pak bylo založeno v místě výskytu zlata město Andělská Hora.

V dnešní době můžeme k této skupině měst přiřadit i Město Albrechtice, které na Bruntálsku také leží. Albrechtice nevznikly jako horní město, ale jako centrum malého panství na pomezí Horního a Dolního Slezska. Dnes významem a charakterem Město Albrechtice spadá do oblasti malých měst na Bruntálsku.

Co je pro tato města typické?

Především jsou to velmi malá města do pěti tisíc obyvatel. Všechna tato města byla do poloviny minulého století osídlena německým obyvatelstvem, které nadšeně přivítalo Mnichov a následné připojení Bruntálska k Německu. Některými z těchto měst při své vítězné cestě Sudetami za obrovských ovací ze strany obyvatelstva projížděl i samotný Adolf Hitler.

Rok 1945 přinesl Bruntálsku dnes už jen těžko představitelnou hrůzu. V horském terénu se soustřeďovala obrana německé armády, civilisté prováděli těžké opevňovací práce, krajem táhly proudy zubožených zajatců, kteří byli hnáni pryč ze zajateckých táborů, vojenští velitelé často nechávali pro výstrahu popravovat vojáky i civilisty, zmatek v oblasti zvyšoval pohyb uprchlíků z Horního Slezska, kteří utíkali před frontou. Tito uprchlíci přinášeli otřesné zprávy o chování vojáků Rudé armády.

Osvobozování Bruntálska probíhalo doslova v posledních dnech války, v květnu 1945. Přestože byl konec války, německá armáda na Bruntálsku stále bojovala, i když civilní obyvatelstvo, hlavně ženy, usilovalo o vydání bez boje. Německá armáda se však nevzdávala, velitelé používali k vynucování plnění rozkazů teror vůči vojákům, ale i vůči obyvatelstvu. Bruntálsko bylo vystaveno těžkým bojům. Vyčerpaní vojáci Rudé armády pak na dobytém Bruntálsku opakovaně rabovali a páchali násilí na civilistech. Lidé po rabování ani neuklízeli, protože za pár dní přišla jiná skupina a rabovala znovu.

Bruntálskem se hned po osvobození začali navíc pohybovat tzv. komisaři, kteří dělali v oblasti „pořádek“. Masově terorizovali místní obyvatelstvo a kradli, hlavně cennosti. Od poloviny května v oblasti operovaly i tzv. partyzánské skupiny, jejichž násilí a zvůle byly ukončeny až zatčením jejich velitelů na konci srpna 1945.

Obyvatelstvo Bruntálska nakonec bylo odsunuto.

Těžké boje a následné rabování a terorizování na dlouhá desetiletí region poznamenaly, bolestné jizvy jsou v regionu patrné dodnes. Dosidlování oblasti Bruntálska bylo náročné, panují zde obtížné klimatické podmínky, kterým noví osadníci nedokázali čelit. Neúspěchy a únava měly být překonány komunistickými hesly, o která tady nouze nebyla. Teprve v posledních desetiletích se na Bruntálsku objevuje generace, která je s krajem více spjata, rozumí mu a nechce ho opustit.

Vrbno pod Pradědem, kde dnes žije něco málo přes 5 000 obyvatel, leží pod nejvyššími hřebeny Jeseníků. Ve středověku zde vznikla osada pod hradem, který střežil stezku mezi Bruntálem a Zlatými Horami. Z této osady postupně vzniklo město. Dnešní Vrbno pod Pradědem se snaží lákat turisty na horskou přírodu, je zde dřevozpracující průmysl a také tradiční továrna na příze a nitě. Život ve městě není jednoduchý, město je od okolí odříznuto vysokými horami a klima tady není pro každého.

Poněkud lépe je na tom Horní Benešov, kde žije přes 2000 obyvatel. Horní Benešov leží sice v horské krajině, ale je na hlavní spojnici mezi Opavou a Bruntálem, takže má více možností spojení s okolím. V tomto městě se ve středověku těžilo zlato, stříbro, ale i měď a železné rudy, v moderní průmyslové době velmi proslulo benešovské plátno z místních textilek. Dnes město žije hlavně ze zemědělství a lesnictví.

Zvláštní postavení mezi malými městy Bruntálska má město Andělská Hora. Žije zde ve výšce 640 m. n. m. pouhých 350 obyvatel a titul města byl Andělské Hoře navrácen teprve v roce 2008. Přestože jde o maličké městečko, má v sobě potenciál. Část města je nepředstavitelně poničená, avšak část města prosperuje. Na náměstí můžeme vidět jak krásně opravené domy, tak i odpuzující barabizny. Ve městě Andělská Hora však atmosféra napovídá, že barabizny postupně zmizí a že přibydou obyvatelé, kterým na domech a potažmo i na celém městě záleží.

Drobnou zajímavostí z historie je to, že v Andělské Hoře už od roku 1619 fungovala tzv. občanská garda, která střežila dodržování práva v oblasti.

Malá města v této části Slezska jsou osudově závislá na svých obyvatelích. Náročné klimatické podmínky se specifickými potřebami a dramatická novodobá historie vytvořily z Bruntálska oblast, které jen velmi těžko jiné regiony rozumí.

V malých městech dnešního Bruntálska je však patrné, že zde žijí skupiny lidí, kteří prokazují značnou sílu tento dramaticky poznamenaný kraj pomalu měnit k lepšímu.

Autor: Eva Tvrdá | pátek 29.9.2017 8:08 | karma článku: 12.21 | přečteno: 340x


Další články blogera

Eva Tvrdá

Cink! (vánoční povídka)

Nad hypermarketem visela univerzální ocelově šedá obloha. Neslibovala nic úžasného, ale ani naopak nevěštila žádnou katastrofu. Obloha pro každého.

19.12.2017 v 22:30 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 313 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Hranice českého Slezska

Dnešní české Slezsko je poněkud tajemnou zemí, je často zaměňováno za severní Moravu. České Slezsko však není zanedbatelnou zemí, žije zde kolem jednoho milionu obyvatel.

1.10.2017 v 16:38 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 348 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Romantika bez příkras

Nejsevernější část českého Slezska tvoří výběžek, který bývá různě nazýván. Někdy nese název jesenický, podle Jeseníku, který je v této oblasti nejznámější městem, ale v samotném výběžku Jeseník neleží.

30.9.2017 v 8:41 | Karma článku: 15.33 | Přečteno: 282 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Michal Kočí

Epizoda #17: Vysávaje koberec

V neděli odpoledne vysávaje koberec s indiánskými vzory rozhodl se Logr vyrazit mezi Indiány, na Yucatan mezi Maye. Pokračoval v luxování, hlavou mu ale běželo, jak to celé bude probíhat...

24.2.2018 v 11:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 27 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 14. díl: Baskická pohoří

Byť nepřesahují baskická pohoří výšku 1600 metrů, najdete tu skoro vše: zalesněné brdky, holé kopce, skalní masivy i stolové hory.

23.2.2018 v 8:20 | Karma článku: 11.51 | Přečteno: 212 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč se skoro všechny děti ve Francii jmenují stejně

Jestli čekáte, že budu psát o tom, že většina dětí narozených ve Francii se už jmenuje Mohamed, tak jste se netrefili. Většina dětí v Belgii a Francii se totiž jmenuje Dusmo.

22.2.2018 v 9:08 | Karma článku: 39.39 | Přečteno: 6917 | Diskuse

Vladimír Hauk

Hanoj není pro pěšáky. Její duch vás ale pohltí.

Stará Hanoj je bludiště úzkých uliček a skrytých průchodů. Všude plno lidí, kol, skútrů i aut. Musíte být stále ve střehu. Jsou zde však i místa, kde lze najít klid, mír a ticho. Nejlepší jsou ale hanojské úsměvy. A káva

22.2.2018 v 8:20 | Karma článku: 17.87 | Přečteno: 281 | Diskuse

Petr Janák

Starověká Petra

Dnes nás čeká cesta do Petry a pak i starověká Petra. Říká se, že Petra je jedno z míst na zemi, které Vás ohromí. Bude to tak i v našem případě?

22.2.2018 v 8:00 | Karma článku: 13.59 | Přečteno: 298 | Diskuse




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.