Dnešní české Slezsko je poněkud tajemnou zemí, je často zaměňováno za severní Moravu. České Slezsko však není zanedbatelnou zemí, žije zde kolem jednoho milionu obyvatel.
Podívejme se na závěr putování městy českého Slezska, kudy vede hranice mezi Moravou a Slezskem.
Severní hranice českého Slezska je přehledná, tvoří ji státní hranice s Polskem. Hranice mezi Moravou a Slezskem se však vyhledává jen velmi obtížně, protože v roce 1928 byla Země Slezská zrušena a včleněna do tzv. Země Moravskoslezské.
Dnešní české Slezsko už v obecném povědomí splývá se severní Moravou, takže se zdá, že proces postupného rozleptání českého Slezska a jeho splynutí se severní Moravou byl úspěšně završen. Přesto v českém Slezsku žije i dnes mnoho obyvatel, kteří se cítí být Slezany. K velkým paradoxům patří to, že mnozí z těchto novodobých Slezanů pocházejí z jiných oblastí, ale natolik se s krajinou a lidmi identifikovali, že o sobě hovoří jako o Slezanech.
Avšak i v minulosti se Morava a Slezsko na našem území prolínaly, protože ve Slezsku existovalo mnoho tzv. moravských enkláv, což byla malá území, která byla spravována podle moravských zemských zákonů. Moravskými enklávami bývaly nejen jednotlivé vsi, ale i celé oblasti. Nejrozsáhlejšími moravskými enklávami na území současného českého Slezska byly Osoblažsko a pás obcí jihozápadně od Opavy.
Pojďme se nyní vydat po hranici, která Moravu a Slezsko dělí na dva svébytné regiony. Každý, kdo v této oblasti žije, cítí, že ona hranice silně souvisí jednak s geografií a s historií, ale hlavně s tím, čemu se od pradávna říká genius loci.
Při naší cestě budeme vycházet z informací wikipedie, kde lze nalézt i podrobnosti, my se však vydáme jen po hrubých obrysech hranice.
Hranice dnešního českého Slezska začíná v Rychlebských horách západně od Smrku. Odtud se táhne přes Smrk a Klín do Ramzovského sedla, které odděluje Rychlebské hory a pohoří Hrubého Jeseníku. Z Ramzovského sedla hranice stoupá přes Šerák a Keprník k nevyšší hoře Slezska, k Pradědu. Ano, vrchol Pradědu leží ve Slezsku, hranice mezi Moravou a Slezskem probíhá pod ním. Přesto se dosud běžně v českých podmínkách uvádí Praděd jako nejvyšší vrchol Moravy.
Z Pradědu hranice sestupuje přes Vysokou holi k prameni Moravice a po Moravici dále na jihovýchod, a tak například Malá Morávka patří do Slezska, ale Karlov už leží na severní Moravě.
Hranice se pak u Dolní Moravice znovu vrací na hřebeny hor a vlní se po nich až k vodní nádrži Slezská Harta, jejímž středem vede k nádrži Kružberk a odtud se stáčí k jihu. Nedaleký Budišov nad Budišovkou je městem moravským, zatímco Vítkov, který také leží v této oblasti, se nachází ve Slezsku.
Hranice se po řece Budišovce táhne až k Odře, která pak na mnoha místech svého toku s hranicí splývá. V této oblasti se dostáváme k tzv. fulneckému výběžku, kterým do Slezska vybíhá Morava, takže Fulnek a jeho okolí ke Slezsku nepatří.
Z fulneckého výběžku se hranice mezi Moravou a Slezskem vrací na Odru a zcela přehledně po ní pokračuje až do Ostravy, kde se pod Landekem napojuje v soutoku Odry a Ostravice na Ostravici.
Od soutoku s Odrou až k prameni Černé Ostravice tvoří dlouhou část hranice mezi Moravou a Slezskem řeka Ostravice. Hranice pak pokračuje po hřebenech Moravskoslezských Beskyd až na slezsko-moravsko-slovenské trojmezí jižně od Bílého Kříže.
Touto informací ukončuji seriál o městech v současném českém Slezsku. Děkuji všem čtenářům za pozornost, kterou seriálu věnovali. Pro mě samotnou vše kolem slezských měst bylo velmi zajímavé, dokonce natolik, že se pokusím informace, které jsem pro tento blog nasbírala, vydat i knižně. Alespoň formou brožury.
