Cink! (vánoční povídka)

19. 12. 2017 22:30:59
Nad hypermarketem visela univerzální ocelově šedá obloha. Neslibovala nic úžasného, ale ani naopak nevěštila žádnou katastrofu. Obloha pro každého.

Barbora sunula své těžké nohy vpřed a snažila se o maximální zrychlení. V jejích sedmdesáti letech to nebylo nikde nic snadného, ale v předvánočním hypermarketu už to bylo téměř nemožné. Přesto se snažila. Co nevidět se opře o nákupní vozík a všechno půjde snáz. Ještě chvilku vydržet.

Davy kolem bez zájmu proudily tam a zase zpět. Nikdo si nikoho nevšímal.

Dokonale odcizený svět.

Tadeáš v hnědém bundokabátě, v pletené čepici a se sluchátky v uších díky své výšce vyčníval nad davem, a tak měl pocit, že má docela dobrý přehled. Jeho oči za skly brýlí hleděly kamsi vpřed. Myslel jen na to, zda se mu v pauze mezi konzultací o paralelních algoritmech a brigádou u prodeje vánočních stromků před hypermarketem podaří nakoupit dárky.

Najednou ho cosi zbrzdilo.

Barbora zavrávorala.

Tadeáš vytrhl sluchátka ze svých uší a uchopil za ramena starou ženu, do níž narazil.

„Promiňte,“ omlouval se.

Barbora ucítila pevné mužské paže a zklidnila se.

„Nic se nestalo,“ usmála se.

Cink!

Do lhostejného hyperprostoru se malou skulinkou protlačilo cosi hluboce lidského.

Tadeáš se ujistil, že je Barbora v pořádku, a jejich cesty se znovu rozdělily.

U jednoho z obchodů v nákupní galerii postávala dlouhovlasá dívka. Očekávala zprávu od někoho velmi, velmi důležitého. Každou chvíli kontrolovala přes mobil svůj fejsbůkový profil, ale zpráva nepřicházela.

Její matka mezitím čekala v dlouhé frontě zákazníků před pultem s uzeninami.

Unavené prodavačky se křečovitě usmívaly, fronta nabývala na délce, nervozita houstla.

Náhle z fronty vypadla žena ve vysokém stupni těhotenství a sesunula se k zemi.

Cink!

Vyděšené obličeje zapomněly na křeč a nervozitu.

„Proboha!“ vykřikl muž stojící ve frontě za těhotnou ženou.

„Volejte doktora!“ vykřikl kdosi vedle.

„Je tu někde doktor?“ volal někdo jiný.

Z davu vystoupila žena.

„Jsem lékař,“ pronesla a sklonila se nad nastávající maminkou.

„Záchranka už jede!“ zavolal po chvíli kdosi z davu.

Vedle lékařky se náhle vynořil vyděšený muž.

„Co se děje?“

Nastávající maminka se probrala.

„Tomáši,“ natáhla prosebně ruku k vyděšenému muži.

„Budeme rodit, tatínku,“ sdělila věcně lékařka.

„Tady?“ zhrozil se muž.

„Myslím, že to stihnete do nemocnice.“

Muž zaklekl ke své partnerce a snažil se prodrat svým zděšením k povzbudivému úsměvu.

Prodavačky i nakupující změkli.

Fronta se sunula kupředu tiše a svátečně.

Za malou chvíli dorazila záchranka a odvezla mladou ženu do porodnice. Vyděšený muž odvozu zmateně asistoval, pak usedl do svého auta a zamířil do porodnice také.

Dívka v nákupní galerii hleděla do svého mobilu už nepřetržitě. Ani ho neschovávala do kapsy, jen upřeně hleděla na displej a čekala.

Její matka tlačila plný nákupní vozík směrem k ní a cítila, jak se v ní stupňuje podráždění.

Tereza a její mobil.

Zná ta holka něco jiného?

Cink!

Na fejsbůku přistála zpráva. Terezin obličej se rozzářil a její matka zalapala po dechu. Tak tohle je kouzlo sociálních sítí...

Cink!

V porodnici pár kilometrů odtud se vyděšeným rodičům překotně narodil krásný zdravý kluk.

Matka i dítě jsou v pořádku.

Otce musel personál nemocnice u porodu křísit.

Cink!

Univerzální ocelově šedou oblohou se mihl sotva znatelný pohyb. Andělé strážní se radovali. Začaly Vánoce.

Autor: Eva Tvrdá | úterý 19.12.2017 22:30 | karma článku: 17.26 | přečteno: 382x

Další články blogera

Eva Tvrdá

Pozdravů není nikdy dost!

Zaslechla jsem: „Pozdravů není nikdy dost!“ (pokladní v nejlepších letech, restaurace v hypermarketu)

13.2.2019 v 11:26 | Karma článku: 12.93 | Přečteno: 268 | Diskuse

Eva Tvrdá

Sukně mě baví

Přečetla jsem: „Sukně mě baví.“ (módní policista v hodnocení outfitu, tedy oblečení, jedné z celebrit)

4.2.2019 v 9:47 | Karma článku: 17.81 | Přečteno: 896 | Diskuse

Eva Tvrdá

Origoš vydané faktury

Zahlédla jsem na lístečku informační text: „Origoš vydané faktury“ (doprovodný text ke složce faktur).

30.1.2019 v 14:20 | Karma článku: 13.94 | Přečteno: 694 | Diskuse

Eva Tvrdá

Tady sa dlúho nečeká

Zaslechla jsem: „Tady sa dlúho nečeká.“ ( pracovnice středního věku v jednom z lázeňských domů v Luhačovicích)

25.1.2019 v 18:35 | Karma článku: 21.95 | Přečteno: 718 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Filip Vracovský

Únorová rána na cestách

Nedělní malování slovy pro zvané i náhodné kolemjdoucí, zachycené dnes po ránu v otevřené krajině poblíž Plzně...

17.2.2019 v 12:16 | Karma článku: 7.63 | Přečteno: 119 | Diskuse

Marek Trizuljak

Žíhaný chrt jménem panta rhei

povídání, snění, zapomnění, nikdy neloučení, mezi mraky hudba zní, tam kde zdánlivě nic není, řeka laskavých slov o souznění

17.2.2019 v 11:11 | Karma článku: 9.46 | Přečteno: 151 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Tajnosti schované do šuplíku (Nezbývá nežli se smířit)

Někdy se mi srdce sevře, někdy se mi zatají dech, někdy se mi zasteskne, někdy napíšu tajně do šuplíku...

17.2.2019 v 10:41 | Karma článku: 9.04 | Přečteno: 174 | Diskuse

David Snítilý

A co ženy Čárlí ? Zbytky tváře 3

Po Martě přišly další lásky, omyly a zklamání. Bohužel překonat ten měsíc se mi dlouho nedařilo! Co se týká ženských, byl jsem prostě ňouma. No, a když už jsem to nakousl, vím, že samochvála smrdí,ale zůstal jsem jim dodnes.

17.2.2019 v 8:38 | Karma článku: 6.62 | Přečteno: 147 | Diskuse

Jana Slaninová

O vodě

Nemá hrany, nemá. Klouže po kamenech a laská jejich těla. Ohlazuje se sobě vlastní trpělivostí vše tak, aby mohla plynout.

16.2.2019 v 18:21 | Karma článku: 14.20 | Přečteno: 248 | Diskuse
Počet článků 160 Celková karma 15.70 Průměrná čtenost 772

Prozaička. www.evatvrda.cz Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz