Kdo zatáhl do provozovny zlatého stafylokoka?
Příkazem doby je přehnaná dramatizace.
Přeháněj, přeháněj, přeháněj. A dramatizuj. Čím větší šok, tím více posluchačů, čtenářů, followerů, respondentů, konzumentů, platících zákazníků. Jde hlavně o počty: čím více, tím lépe.
Uvádí se, že zpráva by měla být nejen věcná, objektivní, úplná, přesná a spolehlivá, ale i citově neutrální.
Peruánský nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa zachytil v románu Tetička Julie a zneuznaný génius své mládí v Limě. Pracoval tehdy jako redaktor rozhlasového zpravodajství a měl jediného podřízeného: mladíka jménem Pascual, ohromného milovníka katastrof.
Pascualovým úkolem bylo připravit podklady pro vysílání zpráv. Na první místo kladl katastrofy a bizarnosti, kterým chtěl vždy věnovat celé vysílání.
Jaké byly Pascualovy zprávy dne?
Byla to například bitka mezi hrobaři a malomocnými, nebo líčení toho, jak námořníky utonulé při potopení lodi rozžvýkali nelítostní žraloci, či hromadná srážka dvaceti aut, k níž došlo v Německu vinou nepozorného belgického turisty, který zaparkoval na dálnici, aby vyvenčil pejska.
Úkolem Maria Vargase Llosy bylo cenzurovat bulvární vidění svého podřízeného a připravit z jeho bizarností skutečné zprávy.
Mládí spisovatele Llosy se odehrávalo na počátku 50. let minulého století v peruánské Limě. Velmi mladý student měl za úkol krotit bulvár.
Píše se rok 2019 a my ve střední Evropě se díky rozhlasovým zprávám můžeme celoplošně zamýšlet nad tím, kdo zatáhl do provozovny zlatého stafylokoka.
Soudě podle stavu zpráv v našich médiích, jsou dnes krotitelé bulváru velmi ohroženým druhem.
Jenže bojujte dnes s počtem.
A taky dnes leccos může být označeno za cenzuru a na tu jsme díky našemu historickému vývoji citliví.
Zřejmě jsme však svou bezbřehou tolerancí dovolili vznik cenzury zcela nové: novými cenzory se stali bezejmenní posluchači, čtenáři, followeři, respondenti, konzumenti a platící zákazníci spojení v jeden mocný mainstream. Ten velmi přehledně cenzuruje, má totiž mocné zaklínadlo: počet.
Moderátoři a hlasatelé pak leckdy, aby dosáhli dramatu a počet čehokoliv zvýšili, vymýšlejí nejrůznější jazykové piruety.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část třetí: Vodní svět
K Pobaltí samozřejmě patří živel s názvem Baltské moře, borové pobřežní lesy, velmi, velmi dlouhé pláže, nesmírně jemný světlý písek a ryby, ryby, ryby. Přičemž platí: čím menší vesnice, tím lepší "ryba smażona".
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část druhá: Cihlová gotika
K Pobaltí určitě patří procházka cihlovou gotikou, hrázděné domy a atmosféra, která inspirovala v 19. a na počátku 20. století stavitele ve Slezsku.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část první: Kašubština
V Evropě žije několik malých národů, jejichž řeč je uznávaným jazykem, i když to není jazyk úřední. Jedním z těchto národů jsou Kašubové.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div sedmý: Hortenzie
Bretaň je proslulá proměnlivým a deštivým počasím. Chvíli svítí slunce, vzápětí se přiženou mračna a dá se do deště.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div šestý: Megality
Seismologicky nejstarší území Francie, Bretaň, od nepaměti fascinuje megality, menhiry, dolmeny a dalšími kamennými útvary, které vybudovala v době kamenné neznámá civilizace.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div pátý: Bretaňské světlo
Říká se, že v Bretani je jiné světlo a že díky němu se v Bretani začali usazovat od 19. století slavní i méně slavní malíři.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div čtvrtý: Ryzí středověk
V Bretani je několik míst, kde se před pár stoletími zastavil čas. Jedním z nich je vnitrozemské městečko Locronan.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div třetí: Atlantik
Atlantský oceán dělá Bretaň Bretaní. Omývá ji ze severu, ze západu i z jihu a diktuje jí vše: klima, obživu a strohou výlučnost.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div druhý: Tržiště a chutě
Bretonci velmi rádi kvalitně jedí, proto jich mnoho nakupuje základní čerstvé zboží na sobotních trzích.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div první: Bretonština
Slovo je základním projevem lidského ducha. Beze slov jsme jen živočišné jednotky, slovem se identifikujeme jako lidské bytosti.
Eva Tvrdá
Ostravský zázrak
Neuvěřitelné se stalo skutečností. V Ostravě byla dokončena budova MĚSTSKÉ galerie pro současné umění.
Eva Tvrdá
NE
všem, kteří obhajují válku a respektují agresora. Válka, která prošla Hlučínskem, definitivně poznamenala celou moji tvorbu.
Eva Tvrdá
Jazykoví příbuzní – predátoři, nebo přátelé?
S příbuznými to bývá složité. Argumentem, že krev není voda, se dá zdůvodnit téměř vše. Od bezbřehé lásky až k manipulativnímu, nebo i otevřenému teroru.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 2
Studium jazyků tříbí ducha. Tříbit podle slovníku znamená uvádět do dokonalejšího stavu, zušlechťovat, zbavovat chyb a kazů.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 1
Ke každému jazyku patří jazyková cvičení. Zkusíte si zacvičit s prajzštinou? Najděte typické slezské tvary a osvěžte si slovní zásobu jednoho ze slezských nářečí, prajzštiny.
Eva Tvrdá
Slovní zásoba prajzštiny
Un je fajny synek, budźe z něho dobry chłop. Mi se něspomi. Najprem muśiš išć dodom. Kobzole su v pivnici. Kaj idźeš?
Eva Tvrdá
Joch tam był dźeprem raz
Slezská nářečí projevují svou svébytnost i gramatikou. V prajzštině je mnoho těchto gramatických jevů ještě živých, dosud je můžeme v běžné komunikaci na Hlučínsku zaslechnout.
Eva Tvrdá
Pět nepřeslechnutelných znaků prajzštiny
Slezská nářečí, mezi něž prajzština patří, poznáme velice rychle podle typických rysů mluvené řeči. Připomenu dnes pět nejvýraznějších.
Eva Tvrdá
Podle zpěvu poznáš ptáka
Lokální jazyky mívají svá specifika, která lidé narození v dané oblasti milují. Mojí láskou jsou slezská nářečí, k nimž patří i moje rodná prajzština.
Eva Tvrdá
Je to správně?
Proces zániku lokálního jazyka není nijak složitý. Stačí, když jeho uživatelé začnou v každodenních situacích užívat jiný jazyk.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |