Neděle 23. února 2020, svátek má Svatopluk
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 23. února 2020 Svatopluk

Kouzlo Vánoc (povídka)

22. 12. 2019 15:50:17
Konečně se mu podařilo rozmotat dráty vánočního světelného řetězu. Kdyby se tak snadno dal rozšmodrchat i život, pomyslel si.

V bytě nad ním se mladý muž snažil uvázat si co nejsolidněji kravatu. Čekal ho první Štědrý večer s rodinou jeho milé. Neklidně pokukoval po tašce plné vánočních dárků a po displeji mobilu nelítostně ukrajujícího čas do odchodu z bytu.

Takhle ne, pomyslel si a znovu uzel na kravatě rozvázal.

Ve vedlejším bytě seděly před televizí dvě děti. Byly už mírně odrostlé, přesto ztuhlé vlekoucím se časem. Soustředily své myšlenky k jedinému bodu: Přijde už Ježíšek?

Jejich matka upatlanýma rukama obalovala poslední kousky ryby a jejich otec dokončoval poslední degustaci bramborového salátu. Napětí jejich vztahu měnilo podstatu. Kvůli dětem.

V bytě pod nimi si muž nalil skleničku tuzemáku, vypil ji a usmál se.

„Stejně tě mám rád,“ zazubil se na svou ženu a objal ji.

„Ale já tě nesnáším!“ vykřikla jeho žena. „Jak jsi to mohl udělat?“

„Promiň,“ zašeptal jí do ucha.

Nechala se obejmout a z očí jí na tváře skanuly dvě velké slzy.

V horním poschodí domu seděla u okna stará žena. Hleděla na sídliště pod sebou a čekala.

Setmělo se.

Za okny se postupně rozsvěcovala vánoční světla.

Ulice zely prázdnotou.

Muž zasunul vidlici do zásuvky a stromeček se rozzářil. Na malou chvíli se rozzářil i mužův obličej.

Zamířil do kuchyně. U stolu seděla jeho žena a čekala na něj. Vánoční koleda, vůně smažené ryby a slavnostně prostřený stůl ve světle svící.

Možná se přece jenom uzdraví. Možná zase příští rok rozšmodrchá drát řetězu vánočních světel a znovu rozsvítí vánoční stromeček.

Usedl ke stolu a zahleděl se očí své ženy.

Mladý muž s uspokojujícím uzlem na kravatě, s taškou plnou dárků v jedné ruce a s klíčem od auta v ruce druhé rozechvěle spěchal vstříc své nové existenci.

Děti odběhly od televize. Rodiče je zavolali do kuchyně, začala štědrovečerní večeře. Kuchyní zněly koledy a děti jedly co nejrychleji, aby už mohl přijít Ježíšek.

Jejich matka posílala telepatické pozdravy kamsi daleko, kde měla jakousi hlubokou lásku.

Před časem kvůli ní chtěla všechny opustit.

Nakonec to neudělala.

Její muž nevěděl, co se s ní děje. Tušil, že něco není v pořádku, ale nedokázal se dopátrat podstaty. Dnes mu připadalo, že to cosi divné snad zmizelo.

Muž ve spodním bytě si chtěl nalít další sklenici tuzemáku, ale nakonec to neudělal. Nasoukal své břicho v slavnostním tričku za vánočně vyzdobený stůl, pohlédl na svou ženu a spokojeně mlaskl.

Jeho žena se pousmála.

Začaly Vánoce.

V horním patře domu se pousmála stará žena.

Sídliště za okny jejího bytu začalo vyzařovat magickou sílu.

Když byla mladší, nikdy si toho nevšimla. Spousta práce, zařizování, shánění, starosti. A pak už jen klid, když vše proběhlo. To až v posledních letech dokázala vycítit obrovskou sílu Štědrého večera. Každým kouskem svého těla vnímala energii, kterou stvořila touha být dobrým. V jeden jediný podvečer v roce se o to téměř každý pokouší.

Teď.

Zhluboka se nadechla a přivřela oči.

Něco krásného se i letos přece jenom narodilo. Aspoň na chvíli.

Autor: Eva Tvrdá | neděle 22.12.2019 15:50 | karma článku: 10.55 | přečteno: 205x

Další články blogera

Eva Tvrdá

Týden čtení po našemu - neděle

Poslední část dvojjazyčného čtení. Každodenní komunikaci po našemu už zaslechneme málokdy, ale lidí, kteří jazyku slezskomoravskému rozumí a mají ho rádi, je stále ještě hodně. Děkuji všem, kteří se po našemu začetli.

22.12.2019 v 9:28 | Karma článku: 7.70 | Přečteno: 136 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden čtení po našemu - sobota

Kromě jiných specifik má náš jazyk svůj typický přízvuk: na předposlední slabice. Přenášíme ho i do jiných jazyků, nejčastěji do češtiny, a tak jsme lehce identifikovatelní. Pro lepší vnímání doporučuji číst si tyto řádky nahlas.

21.12.2019 v 10:59 | Karma článku: 9.29 | Přečteno: 161 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden čtení po našemu - pátek

Dnešní úryvek je delší, ale věřím, že jste se už od pondělí rozečetli. Pokud by snad nastal problém - je tady přece na pomoc česká verze!

20.12.2019 v 17:31 | Karma článku: 7.12 | Přečteno: 114 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Jan Šik

Lidi, co hráli tichou poštu, která dělala virvál

Drby hýbou světem. Malé i velké, soukromé a veřejné, v rodinách, na pracovištích nebo v médiích. Svou cestu začínají nevinným povídáním a mohou končit pomluvou nebo lží.

22.2.2020 v 18:00 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 268 | Diskuse

David Snítilý

A žili spolu šťastně ...? (volně navazuje na Otevřené manželství)

Osedlala si mě jako koníka a cválala na mně do země orgasmu zaslíbené. A když už to vypadalo, že tam i dojede, tak to na mě náhle přišlo. Škubal jsem sebou tak, že měla problém se na mně udržet. „Tak brzo?“ vydechla zklamaně.

22.2.2020 v 8:44 | Karma článku: 15.71 | Přečteno: 426 | Diskuse

Dana Emingerová

Kafkárna - napsala Dana Emingerová

Od začátku to byla taková kafkárna. „Dobrý den, chci se s vámi sejít, protože jste ZAJÍMAVÝ, ale nevím proč,“ řekla jsem do telefonu.

21.2.2020 v 18:45 | Karma článku: 12.08 | Přečteno: 387 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O lhaní

Tak ono lhát se nemá, to je jasné. Ale ukažte mi někoho, kdo nikdy nezalhal, že. A například takový politik to chudák nemá vůbec jednoduché. Ten musí dokonce umět o svých lžích přesvědčit ostatní. A ono to jde!

21.2.2020 v 13:57 | Karma článku: 16.86 | Přečteno: 401 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Vykradl jsem banku

Ona celá ta moje šikmá plocha má počátek v nutnosti sehnat si vlastní byt v Praze. Nechybělo mi nadšení.

21.2.2020 v 9:40 | Karma článku: 16.06 | Přečteno: 491 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz