Úterý 19. ledna 2021, svátek má Doubravka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 19. ledna 2021 Doubravka

Čtení pro psaní

16. 12. 2020 19:43:49
Slepé uličky, vyschlé studny, ztracené naděje. Každý se někdy dostane do úzkých. Když se do úzkých dostane spisovatel(ka), dokáže ho zachránit jiný spisovatel. Jsou knihy a jsou spisovatelé, kteří dokáží posílit a dodat odvahu.

E. Hemingway tady pro nás zanechal Pohyblivý svátek, knihu o Paříži z dob, kdy z každého rohu Paříže sálala touha po umění. Je to však HLAVNĚ kniha o psaní. Hemingway psal Pohyblivý svátek dlouho a psal tuto knihu jako zralý autor. Vytvořil text, který spisovatele (spisovatelku) v hodině velkého rozkolísání dokáže podpořit a dát mu (jí) naději a směr.

Papá Hemingway mě provází po celý život, někdy ve velmi podivných souvislostech. Komu zvoní hrana byl jeden z prvních románů, které mě opravdu hluboce zasáhly, hlavně stylem, schopností jednou větou udeřit až na dno. Pár let nato mi na Zámečku v Šilheřovicích velmi starý barman namíchal Hemingwayův oblíbený koktejl daiquiri , přidával k tomu historky o Hemingwayově přátelství s Fitzgeraldem a já mám dodnes pocit, že ten barman kdysi s těmi dvěma vysedával v baru a učil se od nich míchat daiquiri a vyprávět. Daleko později jsem měla možnost nahlédnout do vzpomínek účastníka života na porevoluční Kubě a sepsala jsem ten příběh v dialogu s Hemingwayovým příběhem Stařec a moře. To se nedalo obejít. Před pár lety jsem dostala od přátel pohlednici z Kuby, je na ní samozřejmě Hemingway a jsou na ní i slova z knihy Pohyblivý svátek.

Hemingway, můj Pohyblivý svátek...

Kniha, do které jsem se jako vysokoškolská studentka bláznivě zamilovala, má divný název: Tetička Julie a zneuznaný génius. Mario Vargas Llosa, peruánský nositel Nobelovy ceny za literaturu, nepatří v českých zemích k příliš čteným autorům, pro mě je ale jeho dílo poklad. Kniha Tetička Julie a zneuznaný génius mi nesmírně laskavým způsobem dokáže připomenout, o co mi v životě jde.

Zápas o text, to je disciplína těžké váhy. Llosa ji zvládl skvěle. Sdílet s ním historky, pocity a postřehy z doby, kdy začínal, to je elixír života. Vede nekonečné dialogy s bulvárním novinářem, který je jeho podřízeným, s geniálním spisovatelem nekonečných seriálů, s obdivovateli tohoto génia, se svým přítelem, ostrým kritikem jeho prvních spisovatelských pokusů, ale hlavně je v neustálém dialogu se svou obrovskou touhou tvořit text.

Je milé pozorovat, že snaha vytlačit z veřejného prostoru bulvár a nekonečné milostné novely je zřejmě stará jako lidstvo samo. Llosa patří k lidem, kteří tento nerovný zápas zvládli. Svým celoživotním dílem uhájil v nekonečném boji s kýčem hranice uměleckého textu.

Báječná kniha!

„Co například znamená slovo román? Víš dobře, že pro nás to neznamená dvě stě nebo tisíc potištěných stran.“ /Výčitka, Alba de Céspedes/

Výčitka italské spisovatelky Alby de Céspedes je kniha o psaní a o pokrytectví; a je to i velmi ženská kniha. Pro mě má tato kniha i jeden bonus: jedna z postav se mi podobá. Věčné útěky před pokrytectvím, věčné pokusy o psaní, věčný strach z vlastní nepochopitelnosti, tak žiji i já.

Výčitka ukazuje neslučitelnost psaní s jakýmkoliv druhem pokrytectví a také ukazuje proces psaní jako něco nejasného, něco těžko pochopitelného, něco s naprosto nejistým výsledkem. Přesto se denně miliony z nás pokoušejí něco nejasného a těžko pochopitelného psanými slovy zachytit. Výsledek je vždy nejistý a jen velmi málo z nás uspěje natolik, že si dokáže získat alespoň nějakého čtenáře. Většina z nás zažívá spíše jinou pasáž z této knihy:

„Všichni na mě civěli jako na zjevení. Ucítili známý zápach síry, který se kolem mě šíří už léta. ... Znovu je vidím v salóně, jak popíjejí kávu: muži uzavření ve svých dokonalých oblecích, masitá záda žen chráněná měkoučkými norkovými štolami. Jenom mne nechránilo nic. V zádech jsem neměla nic než dlouhý řetěz svých jižanských předků, které hlad zahnal na sever...“

Slepé uličky, vyschlé studny, ztracené naděje. Každý se někdy dostane do úzkých. Když se do úzkých dostane spisovatel(ka), dokáže ho zachránit jiný spisovatel. Jsou knihy a jsou spisovatelé, kteří dokáží posílit a dodat odvahu. Určitě nějaké máte v knihovně i vy.

Autor: Eva Tvrdá | středa 16.12.2020 19:43 | karma článku: 6.95 | přečteno: 183x

Další články blogera

Eva Tvrdá

Kouzlo Vánoc (povídka)

Konečně se mu podařilo rozmotat dráty vánočního světelného řetězu. Kdyby se tak snadno dal rozšmodrchat i život, pomyslel si.

22.12.2019 v 15:50 | Karma článku: 10.92 | Přečteno: 227 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden čtení po našemu - neděle

Poslední část dvojjazyčného čtení. Každodenní komunikaci po našemu už zaslechneme málokdy, ale lidí, kteří jazyku slezskomoravskému rozumí a mají ho rádi, je stále ještě hodně. Děkuji všem, kteří se po našemu začetli.

22.12.2019 v 9:28 | Karma článku: 7.70 | Přečteno: 152 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden čtení po našemu - sobota

Kromě jiných specifik má náš jazyk svůj typický přízvuk: na předposlední slabice. Přenášíme ho i do jiných jazyků, nejčastěji do češtiny, a tak jsme lehce identifikovatelní. Pro lepší vnímání doporučuji číst si tyto řádky nahlas.

21.12.2019 v 10:59 | Karma článku: 9.29 | Přečteno: 168 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Irena Bátrlová

Bordel

Lenčiným manželem je jeden vysoce postavený bankéř, k tomu příšerný pedant a puntičkář. Od ní, jako ženy, která má "tu čest" trávit každý den v domácnosti, vyžaduje perfektně uklizený a vydezinfikovaný dům od sklepa až na půdu.

18.1.2021 v 18:00 | Karma článku: 18.23 | Přečteno: 583 | Diskuse

Zdeněk Pokorný

PRAVDA A LASKA ,jednou zvítězí.

Prolog. Až s odstupem let si uvědomuji jak velký prezident byl. A přesto ,že jak každý měl chyby, ten dnešní mu nesahá morálně ani po kotník... Epilog. I na vás dojde babiši a zemane ,jste černé kanky v novodobosti. stop TOTALITĚ!

16.1.2021 v 17:23 | Karma článku: 10.60 | Přečteno: 431 | Diskuse

David Snítilý

Kterak Čoudek vytřel zrak pochybovačům a Červ přitom oslepl 2 (dokončení)

Těsně před setměním stanuli konečně na vrcholu. „Jakej je odsud výhled?“ zajímalo Červa. „Buď rád, že jsi slepej, není nic vidět,“ utěšoval ho Čoudek, i když to nebyla úplně pravda. Pod nimi zela hluboká propast skal, sněhu a ledu.

16.1.2021 v 17:00 | Karma článku: 17.35 | Přečteno: 258 | Diskuse

Luboš Vermach

Dám majlant za každou jeho prasárnu, o které se dozvím

Když spoustu let svádíte v práci marný boj o milionovej flek s chlapem, o němž tušíte, že proti němu je svině charakter, tak vás dřív nebo později napadne otázka: "Co to jednou zkusit jako on?"

16.1.2021 v 16:59 | Karma článku: 10.04 | Přečteno: 502 |

Irena Bátrlová

Divoženky

Olga se právě pohádala s manželem. Mladší syn nechtěl dělat domácí úkoly, což vyjadřoval vzteklým záchvatem nesnesitelného brekotu. Naopak starší syn s grimasou otráveného puberťáka reagoval na pouhopouhé přiblížení k počítači.

16.1.2021 v 12:50 | Karma článku: 17.30 | Přečteno: 396 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz