Hevaj tum šašejum
Neuvěřitelnou podobu lokálního jazyka na Hlučínsku dokládá jedna dnes už legendární historka:
Český učitel přijel v padesátých letech učit na Hlučínsko, aby se zapojil do programu výchovy budoucích generací. Vystoupil z vlaku na bolatickém nádraží a nevěděl, jak se dostat ke škole. Zeptal se proto na cestu ke škole kolemjdoucí ženy a ta mu odpověděla: „Hevaj tum šašejum.“
Taky nevíte, co mu žena poradila?
Poradila mu velmi dobře, řekla: „Tady tou cestou.“
Jenže to řekla „po našemu“, a ne česky.
Jazykové a kulturní specifikum Hlučínska vzniklo díky dějinnému vývoji.
Obyvatelé hovořící „po našemu“ se museli od 18. století po slezských válkách, kdy byl region připojen k Prusku, vyrovnávat se silnou germanizací. Místní lidé byli jazykově uzavření ve svém malém regionu, dorozumívali se tak, jak byli odpradávna zvyklí, a nábožensky, tudíž i liturgickým jazykem, byli spojení s olomouckou diecézí. Na veřejnosti však byli nuceni mluvit a také číst a psát úředním jazykem, tedy německy.
Ve 20. století se pak místní vyrovnávali střídavě s čechizací a germanizací regionu, a toto vše se promítlo do jazyka. Jazyk na Hlučínsku se vyvíjel v jiných podmínkách než čeština a je to dodnes na něm znát.
Název prajzština vznikl jako hanlivé označení jazyka mých předků, dnes se ale stává běžným označením naší velmi půvabné řeči. Jedná se o jazyk užívaný na území Hlučínska. Uživatelé prajzštiny jsou Prajzaci. I v tomto případě se jedná o hanlivé označení, tentokrát lidí, kteří žili v Prusku.
Dnes jsou obyvatelé Hlučínska na označení Prajzak, Prajzula a prajzština hrdí.
Prajzština je považována za součást češtiny, je zařazována do skupiny slezských nářečí.
Jazyk odolal silné germanizaci, poté čechizaci, takže působil po dlouhou dobu jako velmi odolný. Přesto v současné době lokální jazyk na Hlučínsku zaniká.
Je možné tento proces ještě zvrátit?
Pokračování: Těžký život lokálních jazykových záchranářů
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část třetí: Vodní svět
K Pobaltí samozřejmě patří živel s názvem Baltské moře, borové pobřežní lesy, velmi, velmi dlouhé pláže, nesmírně jemný světlý písek a ryby, ryby, ryby. Přičemž platí: čím menší vesnice, tím lepší "ryba smażona".
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část druhá: Cihlová gotika
K Pobaltí určitě patří procházka cihlovou gotikou, hrázděné domy a atmosféra, která inspirovala v 19. a na počátku 20. století stavitele ve Slezsku.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část první: Kašubština
V Evropě žije několik malých národů, jejichž řeč je uznávaným jazykem, i když to není jazyk úřední. Jedním z těchto národů jsou Kašubové.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div sedmý: Hortenzie
Bretaň je proslulá proměnlivým a deštivým počasím. Chvíli svítí slunce, vzápětí se přiženou mračna a dá se do deště.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div šestý: Megality
Seismologicky nejstarší území Francie, Bretaň, od nepaměti fascinuje megality, menhiry, dolmeny a dalšími kamennými útvary, které vybudovala v době kamenné neznámá civilizace.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div pátý: Bretaňské světlo
Říká se, že v Bretani je jiné světlo a že díky němu se v Bretani začali usazovat od 19. století slavní i méně slavní malíři.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div čtvrtý: Ryzí středověk
V Bretani je několik míst, kde se před pár stoletími zastavil čas. Jedním z nich je vnitrozemské městečko Locronan.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div třetí: Atlantik
Atlantský oceán dělá Bretaň Bretaní. Omývá ji ze severu, ze západu i z jihu a diktuje jí vše: klima, obživu a strohou výlučnost.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div druhý: Tržiště a chutě
Bretonci velmi rádi kvalitně jedí, proto jich mnoho nakupuje základní čerstvé zboží na sobotních trzích.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div první: Bretonština
Slovo je základním projevem lidského ducha. Beze slov jsme jen živočišné jednotky, slovem se identifikujeme jako lidské bytosti.
Eva Tvrdá
Ostravský zázrak
Neuvěřitelné se stalo skutečností. V Ostravě byla dokončena budova MĚSTSKÉ galerie pro současné umění.
Eva Tvrdá
NE
všem, kteří obhajují válku a respektují agresora. Válka, která prošla Hlučínskem, definitivně poznamenala celou moji tvorbu.
Eva Tvrdá
Jazykoví příbuzní – predátoři, nebo přátelé?
S příbuznými to bývá složité. Argumentem, že krev není voda, se dá zdůvodnit téměř vše. Od bezbřehé lásky až k manipulativnímu, nebo i otevřenému teroru.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 2
Studium jazyků tříbí ducha. Tříbit podle slovníku znamená uvádět do dokonalejšího stavu, zušlechťovat, zbavovat chyb a kazů.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 1
Ke každému jazyku patří jazyková cvičení. Zkusíte si zacvičit s prajzštinou? Najděte typické slezské tvary a osvěžte si slovní zásobu jednoho ze slezských nářečí, prajzštiny.
Eva Tvrdá
Slovní zásoba prajzštiny
Un je fajny synek, budźe z něho dobry chłop. Mi se něspomi. Najprem muśiš išć dodom. Kobzole su v pivnici. Kaj idźeš?
Eva Tvrdá
Joch tam był dźeprem raz
Slezská nářečí projevují svou svébytnost i gramatikou. V prajzštině je mnoho těchto gramatických jevů ještě živých, dosud je můžeme v běžné komunikaci na Hlučínsku zaslechnout.
Eva Tvrdá
Pět nepřeslechnutelných znaků prajzštiny
Slezská nářečí, mezi něž prajzština patří, poznáme velice rychle podle typických rysů mluvené řeči. Připomenu dnes pět nejvýraznějších.
Eva Tvrdá
Podle zpěvu poznáš ptáka
Lokální jazyky mívají svá specifika, která lidé narození v dané oblasti milují. Mojí láskou jsou slezská nářečí, k nimž patří i moje rodná prajzština.
Eva Tvrdá
Je to správně?
Proces zániku lokálního jazyka není nijak složitý. Stačí, když jeho uživatelé začnou v každodenních situacích užívat jiný jazyk.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |