Slovní zásoba prajzštiny
Slezská nářečí mají svou vlastní velmi bohatou slovní zásobu. Značná část této slovní zásoby je slezským nářečím společná. Některá slova už jsou pouze součástí sběratelských záznamů z minulého století, kdy byla v československé části Slezska prováděna výrazná sběratelská činnost.
Jsou to třeba slova jako vukolni (okolní), zblinka (maličkost, detail), morovo (hodně, strašně), přyść v ženstvi (dozrát v ženu), velucny, starucny (hodně velký, hodně starý), šidłavy (klamný).
Některá slova však jsou stále v celém regionu živá, všichni jim rozumí a běžně se užívají v komunikaci. Jsou to ale už jen „sirotci“, pozůstatky původní mluvy v jinak českém projevu. Jsou to třeba slova jako kaj (kde, kam), bo (protože), včil (teď), robota (práce).
Jednotlivá nářečí pak mají část slovní zásoby typickou pro daný mikroregion. Prajzština například má ve své slovní zásobě tyto výrazy:
un (on), jo (já), chłop (muž), roba (žena), malič se (ubývat), čmi se (stmívá se), vidni se (rozednívá se), přydź v nic, zarobek (výdělek), kot (kočka), kobzol (brambor), huś (husa), kura (slepice), krabaty (vrásčitý), kraba (vráska), mocny (silný), chutny (příjemný), šumny (pěkný), bantovać (nespat, provokovat, budit ostatní), zabobony, zabobonař (staré historky, zábavný lidový vypravěč), dřyst, dřystać (nesmysl, mluvit beze smyslu), drabem (kvapem), porvać (hrábnout, sebrat), drapnuć – synonymum k porvać
Některá slova v prajzštině znějí stejně jako v češtině, mají ale naprosto jiný význam:
chutny čas, chutny synek – chutny má význam příjemný
lepši jak nic – ve smyslu lepší něco než nic
skoro rano – brzy ráno
brzo deset – skoro deset
K mým velmi oblíbeným výrazům patří třeba slova bunckać se (un se nem tak buncka – jen se tak potlouká), hłybočina (hlubina), řykać (modlit se), tesknica (stesk), zahlidać (nahlížet), bočić se (mračit se), łacny (levný), hybky (mrštný), hojně razuv (mockrát), dźeprem (teprve), ni vjela vert (nestojí za moc) a mnoho a mnoho dalších.
Jsou to krásná slova, která, pokud se o ně nepostaráme, brzy z naší řeči vymizí.
P.S. Ještě překlad pro ty, kteří neporozuměli větám v úvodu: Je to šikovný kluk, bude z něj skvělý muž. Nemohu si vzpomenout. Nejdřív musíš jít domů. Brambory jsou ve sklepě. Kam jdeš?
Pokračování: Procvič si prajzštinu 1
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část třetí: Vodní svět
K Pobaltí samozřejmě patří živel s názvem Baltské moře, borové pobřežní lesy, velmi, velmi dlouhé pláže, nesmírně jemný světlý písek a ryby, ryby, ryby. Přičemž platí: čím menší vesnice, tím lepší "ryba smażona".
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část druhá: Cihlová gotika
K Pobaltí určitě patří procházka cihlovou gotikou, hrázděné domy a atmosféra, která inspirovala v 19. a na počátku 20. století stavitele ve Slezsku.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část první: Kašubština
V Evropě žije několik malých národů, jejichž řeč je uznávaným jazykem, i když to není jazyk úřední. Jedním z těchto národů jsou Kašubové.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div sedmý: Hortenzie
Bretaň je proslulá proměnlivým a deštivým počasím. Chvíli svítí slunce, vzápětí se přiženou mračna a dá se do deště.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div šestý: Megality
Seismologicky nejstarší území Francie, Bretaň, od nepaměti fascinuje megality, menhiry, dolmeny a dalšími kamennými útvary, které vybudovala v době kamenné neznámá civilizace.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div pátý: Bretaňské světlo
Říká se, že v Bretani je jiné světlo a že díky němu se v Bretani začali usazovat od 19. století slavní i méně slavní malíři.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div čtvrtý: Ryzí středověk
V Bretani je několik míst, kde se před pár stoletími zastavil čas. Jedním z nich je vnitrozemské městečko Locronan.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div třetí: Atlantik
Atlantský oceán dělá Bretaň Bretaní. Omývá ji ze severu, ze západu i z jihu a diktuje jí vše: klima, obživu a strohou výlučnost.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div druhý: Tržiště a chutě
Bretonci velmi rádi kvalitně jedí, proto jich mnoho nakupuje základní čerstvé zboží na sobotních trzích.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div první: Bretonština
Slovo je základním projevem lidského ducha. Beze slov jsme jen živočišné jednotky, slovem se identifikujeme jako lidské bytosti.
Eva Tvrdá
Ostravský zázrak
Neuvěřitelné se stalo skutečností. V Ostravě byla dokončena budova MĚSTSKÉ galerie pro současné umění.
Eva Tvrdá
NE
všem, kteří obhajují válku a respektují agresora. Válka, která prošla Hlučínskem, definitivně poznamenala celou moji tvorbu.
Eva Tvrdá
Jazykoví příbuzní – predátoři, nebo přátelé?
S příbuznými to bývá složité. Argumentem, že krev není voda, se dá zdůvodnit téměř vše. Od bezbřehé lásky až k manipulativnímu, nebo i otevřenému teroru.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 2
Studium jazyků tříbí ducha. Tříbit podle slovníku znamená uvádět do dokonalejšího stavu, zušlechťovat, zbavovat chyb a kazů.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 1
Ke každému jazyku patří jazyková cvičení. Zkusíte si zacvičit s prajzštinou? Najděte typické slezské tvary a osvěžte si slovní zásobu jednoho ze slezských nářečí, prajzštiny.
Eva Tvrdá
Joch tam był dźeprem raz
Slezská nářečí projevují svou svébytnost i gramatikou. V prajzštině je mnoho těchto gramatických jevů ještě živých, dosud je můžeme v běžné komunikaci na Hlučínsku zaslechnout.
Eva Tvrdá
Pět nepřeslechnutelných znaků prajzštiny
Slezská nářečí, mezi něž prajzština patří, poznáme velice rychle podle typických rysů mluvené řeči. Připomenu dnes pět nejvýraznějších.
Eva Tvrdá
Podle zpěvu poznáš ptáka
Lokální jazyky mívají svá specifika, která lidé narození v dané oblasti milují. Mojí láskou jsou slezská nářečí, k nimž patří i moje rodná prajzština.
Eva Tvrdá
Je to správně?
Proces zániku lokálního jazyka není nijak složitý. Stačí, když jeho uživatelé začnou v každodenních situacích užívat jiný jazyk.
Eva Tvrdá
Hevaj tum šašejum
Originálnost lokálních jazyků bývá pověstná. Jedním z nejoriginálnějších jazyků je moje rodná prajzština.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |