Moravskoslezský obzor: Labyrint světa a ráj srdce

Týden pohlednic z moravskoslezského obzoru. Pohlednice poslední, sedmá: Labyrint světa a ráj srdce.

Areál Labyrintu v Bělé.

Jedna z velmi malých vesnic v opavském Slezsku se jmenuje Bělá a dle českých standardů by měla skomírat, má k tomu totiž ty nejlepší předpoklady: je to velmi malá zemědělská obec v pohraničí.

V údolí mezi lesy a poli stojí však jeden výstavní dům vedle druhého, nad vesnicí se tyčí kostel s pečlivě udržovaným hřbitovem, pod kostelem je fotbalové hřiště, vedle něj relaxační areál a v nedalekých lesích hojně navštěvovaná pstruží farma.

To nejúžasnější v Bělé je však pramen vody jménem Židlo. Pramen leží kousek za vesnicí a místní obyvatelé vodu z něj považují za léčivou. Nechali proto kolem pramene před několika lety vybudovat neobvyklý areál.

 Chladná voda vyvěrá pod svahem v tichém lesíku, poté je svedena kamenným korýtkem do dvou malých bazénků, které slouží ke koupelím rukou a nohou. Od jara do podzimu sem přijíždějí cyklisté i motoristé, pijí vodu z Židla, pak se vyzouvají, brouzdají se kamenným korýtkem, čapí chůzí se procházejí dokola v bazénku pro koupel nohou, nebo koupou v menším bazénku své ruce. Po těchto procedurách se vydávají do labyrintu.

Labyrint tvoří cihlový chodník. Je vybudovaný z cihel klinkerek, které pocházejí z bývalých Rothschildových staveb. Chodník vede jako bludiště po kruhu směrem do svého středu a zase zpět a má průměr 26 metrů. Inspirací ke stavbě labyrintu v Bělé byl francouzský labyrint z katedrály v Chartres z roku 1213. Podobné labyrinty se stavěly v mnoha středověkých katedrálách. Putování po těchto chodnících mělo nahradit pouť do Jeruzaléma. Postupně labyrinty zanikly, dnes údajně zůstal zachován jen ten chartreský.

Na tabuli před labyrintem v Bělé jsou napsána tato slova: Vydej se na cestu labyrintem, abys potkal boha ve svém srdci.

U pramene, v bazéncích a v labyrintu se setkávají lidé, kteří o sobě nic netuší, setkali se náhodou, jsou si navzájem cizinci. Voda z pramene, chůze v bazénku, procházka labyrintem a touha po harmonii všechny na chvíli sbližuje. Odhazují své starosti, své masky a své role a stávají se poutníky nalézajícími v labyrintu světa ráj svého vlastního srdce.