Týden slezských měst: Nejmladší město ČR
Lidé pracující v těžkém průmyslu měli najít kvalitní bydlení v podhůří Beskyd. V jižní části ostravsko-karvinské průmyslové oblasti se začalo „na zelené louce“ mezi obcemi Šenov a Šumbark s výstavbou prvních bytových domů již v roce 1947.
Po dokončení prvních domů v roce 1949 výstavba rychlým tempem pokračovala dál. V roce 1955 bylo na území nově vzniklých sídlišť s více než 16 000 obyvateli vyhlášeno město.
Jméno města se hledalo veřejnou soutěží. V ní se jako návrhy objevila jména Bezručov, Faratín, Všemírov, Šťastnov, ale i Lidobudovatelov, Budovatelnice, Budosociokolektivov, či Rudohvězdov, Stalin, Gottwaldův Horníkov nebo Zápotockýgrad a mnoho dalších. Nakonec městu bylo vybráno jméno Havířov.
Město Havířov je ojedinělé svým způsobem vzniku. Havířov totiž vznikal podle územního plánu, který dodržoval zásady urbanismu a byl od počátku koncipován jako město kvalitního bydlení. V tom se od většiny českých, moravských i slezských měst naprosto odlišuje, protože si od počátků zakládal pouze na co nejlepším životním prostředí a na bohatém rekreačním zázemí.
Havířov se od 50. let značně rozrostl. Nejvyšší počet obyvatel město zaznamenalo v roce 1986, tehdy zde žilo téměř 100 000 lidí. Dnešní Havířov obývá necelých 80 000 obyvatel a naprostá většina z nich dojíždí za prací do okolních měst. Značná část Havířova žije tak, jak to bylo původně koncipováno.
Centrum Havířova, které vzniklo v 50. letech, bylo v roce 1992 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou. Tato část Havířova tvoří totiž ucelenou architektonickou oblast postavenou v duchu tzv. sorely.
Sorela je zkratka pojmu socialistický realismus a označuje specifický stavební styl, který vychází ze sovětského stalinistického stylu a je doplněn o dekorativní prvky jihočeské renezance a lidové architektury. V tomto duchu bylo v 50. letech minulého století postaveno dnešní jádro města Havířov.
Město v duchu sorely tvoří široké bulváry a chráněné dvory se spoustou zeleně, dominantní je přísná symetrie a dekorativnost. Podle podobných zásad probíhala po 2. světové válce obnova řady měst i v západní Evropě, ve městech západní Evropy však převládla strohá moderna.
Města v duchu sorely jsou typická dekorativními motivy spjatými s tehdejším režimem a až kýčovitou zdobností, která měla navozovat dojem lidovosti. Na domech nalezneme typická sgrafita, sochy a také doplňky jako mříže a zábradlí. K nejvýznamnějším celkům tohoto architektonického stylu patří spolu s ostravskou Porubou právě Havířov.
Oblasti postavené v duchu sorely nabízejí velmi kvalitní bydlení. Je to dáno tím, že tento architektonický styl upřednostňoval monumentální pojetí a nehleděl na ekonomickou stránku, takže obyvatelé mají dostatek zeleně, byty jsou poměrně velké a k dispozici jsou služby i možnosti k rekreaci.
Dnešní Havířov se však potýká i se sociálním dědictvím rozvoje hornictví, které v českém Slezsku pomalu zaniká. Restrukturalizace s sebou nese sociální napětí, jež je v některých částech města silné.
Většina Havířova však splňuje původní záměr zakladatelů města: bydlí se tady s dobrou dopravní obslužností v zeleni, v blízkosti dvou přehradních nádrží a s Beskydami za humny.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část třetí: Vodní svět
K Pobaltí samozřejmě patří živel s názvem Baltské moře, borové pobřežní lesy, velmi, velmi dlouhé pláže, nesmírně jemný světlý písek a ryby, ryby, ryby. Přičemž platí: čím menší vesnice, tím lepší "ryba smażona".
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část druhá: Cihlová gotika
K Pobaltí určitě patří procházka cihlovou gotikou, hrázděné domy a atmosféra, která inspirovala v 19. a na počátku 20. století stavitele ve Slezsku.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část první: Kašubština
V Evropě žije několik malých národů, jejichž řeč je uznávaným jazykem, i když to není jazyk úřední. Jedním z těchto národů jsou Kašubové.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div sedmý: Hortenzie
Bretaň je proslulá proměnlivým a deštivým počasím. Chvíli svítí slunce, vzápětí se přiženou mračna a dá se do deště.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div šestý: Megality
Seismologicky nejstarší území Francie, Bretaň, od nepaměti fascinuje megality, menhiry, dolmeny a dalšími kamennými útvary, které vybudovala v době kamenné neznámá civilizace.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div pátý: Bretaňské světlo
Říká se, že v Bretani je jiné světlo a že díky němu se v Bretani začali usazovat od 19. století slavní i méně slavní malíři.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div čtvrtý: Ryzí středověk
V Bretani je několik míst, kde se před pár stoletími zastavil čas. Jedním z nich je vnitrozemské městečko Locronan.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div třetí: Atlantik
Atlantský oceán dělá Bretaň Bretaní. Omývá ji ze severu, ze západu i z jihu a diktuje jí vše: klima, obživu a strohou výlučnost.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div druhý: Tržiště a chutě
Bretonci velmi rádi kvalitně jedí, proto jich mnoho nakupuje základní čerstvé zboží na sobotních trzích.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div první: Bretonština
Slovo je základním projevem lidského ducha. Beze slov jsme jen živočišné jednotky, slovem se identifikujeme jako lidské bytosti.
Eva Tvrdá
Ostravský zázrak
Neuvěřitelné se stalo skutečností. V Ostravě byla dokončena budova MĚSTSKÉ galerie pro současné umění.
Eva Tvrdá
NE
všem, kteří obhajují válku a respektují agresora. Válka, která prošla Hlučínskem, definitivně poznamenala celou moji tvorbu.
Eva Tvrdá
Jazykoví příbuzní – predátoři, nebo přátelé?
S příbuznými to bývá složité. Argumentem, že krev není voda, se dá zdůvodnit téměř vše. Od bezbřehé lásky až k manipulativnímu, nebo i otevřenému teroru.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 2
Studium jazyků tříbí ducha. Tříbit podle slovníku znamená uvádět do dokonalejšího stavu, zušlechťovat, zbavovat chyb a kazů.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 1
Ke každému jazyku patří jazyková cvičení. Zkusíte si zacvičit s prajzštinou? Najděte typické slezské tvary a osvěžte si slovní zásobu jednoho ze slezských nářečí, prajzštiny.
Eva Tvrdá
Slovní zásoba prajzštiny
Un je fajny synek, budźe z něho dobry chłop. Mi se něspomi. Najprem muśiš išć dodom. Kobzole su v pivnici. Kaj idźeš?
Eva Tvrdá
Joch tam był dźeprem raz
Slezská nářečí projevují svou svébytnost i gramatikou. V prajzštině je mnoho těchto gramatických jevů ještě živých, dosud je můžeme v běžné komunikaci na Hlučínsku zaslechnout.
Eva Tvrdá
Pět nepřeslechnutelných znaků prajzštiny
Slezská nářečí, mezi něž prajzština patří, poznáme velice rychle podle typických rysů mluvené řeči. Připomenu dnes pět nejvýraznějších.
Eva Tvrdá
Podle zpěvu poznáš ptáka
Lokální jazyky mívají svá specifika, která lidé narození v dané oblasti milují. Mojí láskou jsou slezská nářečí, k nimž patří i moje rodná prajzština.
Eva Tvrdá
Je to správně?
Proces zániku lokálního jazyka není nijak složitý. Stačí, když jeho uživatelé začnou v každodenních situacích užívat jiný jazyk.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |