Síla lokálních jazyků
Na územích, která byla po druhé světové válce vysídlena a následně dosidlována, je jazyková situace zřejmě nejpřehlednější. Do československého pohraničí zamířili lidé z nejrůznějších jazykových oblastí. Byli to uživatelé českých a moravských nářečí, ale i krajané ze zahraničí, nejčastěji z Volyně a z Rumunska. Aby se mohli v každodenních situacích domluvit, vznikl přirozenou cestou obrovský tlak na jazykovou unifikaci. Jako základ sloužila novým osídlencům v moravských a slezských oblastech spisovná čeština, v ostatních oblastech to byla čeština obecná. K jazykové unifikaci zde bezesporu došlo.
Zbytek území České republiky zůstal pod vlivem lokálních jazyků. Buď dominuje vliv nářečí, nebo vliv nadnářečních útvarů, interdialektů.
Velmi silný vliv interdialektu se projevoval ještě donedávna v moravskoslezské oblasti. Místní interdialekt byl tak výrazný, že se v promluvě některé jeho rysy silně projevovaly i při užití spisovné češtiny.
V současné době vliv interdialektu výrazně polevuje. Moravskoslezský interdialekt ustupuje obecné češtině. Tento jev je patrný v každodenní komunikaci na celém tomto donedávna jazykově výjimečném území.
V několika moravskoslezských oblastech ale je nářečí stále ještě velmi živé.
Nejsilnější nářeční skupiny žijí na Těšínsku. Místní jazyk je zde užíván jako základní dorozumívací prostředek v každodenní komunikaci. Obyvatelé Těšínska jazyku bez problémů rozumějí a bez problémů ho aktivně užívají. Je naprosto běžné při setkání místních „přepnout“ do lokálního jazyka. Tento jev můžeme běžně sledovat i v dopravních prostředcích, kdy na cestě z Prahy tito lidé mezi sebou hovoří „po našymu“ a v naprostém klidu „přepínají“ do češtiny při hovoru s ostatními cestujícími, či personálem. Úchvatné!
Poměrně silná nářeční skupina stále ještě žije v další moravskoslezské oblasti, na Hlučínsku, ale zde už lokální jazyk daleko zřetelněji zaniká. Většina obyvatel Hlučínska svému lokálnímu jazyku bez problémů rozumí, ale ve velké většině už nejsou tito lidé schopni svým lokálním jazykem aktivně komunikovat.
Protože z této oblasti pocházím, věnuji cyklus úvah o soumraku lokálních jazyků právě tomuto kraji a tomuto jazyku. Mému kraji se říká Prajzska, obyvatelům Prajzaci a pro řeč, kterou se tady mluví, se vžilo označení prajzština.
Pokračování: Hevaj tum šašejum
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část třetí: Vodní svět
K Pobaltí samozřejmě patří živel s názvem Baltské moře, borové pobřežní lesy, velmi, velmi dlouhé pláže, nesmírně jemný světlý písek a ryby, ryby, ryby. Přičemž platí: čím menší vesnice, tím lepší "ryba smażona".
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část druhá: Cihlová gotika
K Pobaltí určitě patří procházka cihlovou gotikou, hrázděné domy a atmosféra, která inspirovala v 19. a na počátku 20. století stavitele ve Slezsku.
Eva Tvrdá
Baltský triptych - část první: Kašubština
V Evropě žije několik malých národů, jejichž řeč je uznávaným jazykem, i když to není jazyk úřední. Jedním z těchto národů jsou Kašubové.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div sedmý: Hortenzie
Bretaň je proslulá proměnlivým a deštivým počasím. Chvíli svítí slunce, vzápětí se přiženou mračna a dá se do deště.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div šestý: Megality
Seismologicky nejstarší území Francie, Bretaň, od nepaměti fascinuje megality, menhiry, dolmeny a dalšími kamennými útvary, které vybudovala v době kamenné neznámá civilizace.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div pátý: Bretaňské světlo
Říká se, že v Bretani je jiné světlo a že díky němu se v Bretani začali usazovat od 19. století slavní i méně slavní malíři.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div čtvrtý: Ryzí středověk
V Bretani je několik míst, kde se před pár stoletími zastavil čas. Jedním z nich je vnitrozemské městečko Locronan.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div třetí: Atlantik
Atlantský oceán dělá Bretaň Bretaní. Omývá ji ze severu, ze západu i z jihu a diktuje jí vše: klima, obživu a strohou výlučnost.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div druhý: Tržiště a chutě
Bretonci velmi rádi kvalitně jedí, proto jich mnoho nakupuje základní čerstvé zboží na sobotních trzích.
Eva Tvrdá
Sedm divů Bretaně - div první: Bretonština
Slovo je základním projevem lidského ducha. Beze slov jsme jen živočišné jednotky, slovem se identifikujeme jako lidské bytosti.
Eva Tvrdá
Ostravský zázrak
Neuvěřitelné se stalo skutečností. V Ostravě byla dokončena budova MĚSTSKÉ galerie pro současné umění.
Eva Tvrdá
NE
všem, kteří obhajují válku a respektují agresora. Válka, která prošla Hlučínskem, definitivně poznamenala celou moji tvorbu.
Eva Tvrdá
Jazykoví příbuzní – predátoři, nebo přátelé?
S příbuznými to bývá složité. Argumentem, že krev není voda, se dá zdůvodnit téměř vše. Od bezbřehé lásky až k manipulativnímu, nebo i otevřenému teroru.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 2
Studium jazyků tříbí ducha. Tříbit podle slovníku znamená uvádět do dokonalejšího stavu, zušlechťovat, zbavovat chyb a kazů.
Eva Tvrdá
Procvič si prajzštinu 1
Ke každému jazyku patří jazyková cvičení. Zkusíte si zacvičit s prajzštinou? Najděte typické slezské tvary a osvěžte si slovní zásobu jednoho ze slezských nářečí, prajzštiny.
Eva Tvrdá
Slovní zásoba prajzštiny
Un je fajny synek, budźe z něho dobry chłop. Mi se něspomi. Najprem muśiš išć dodom. Kobzole su v pivnici. Kaj idźeš?
Eva Tvrdá
Joch tam był dźeprem raz
Slezská nářečí projevují svou svébytnost i gramatikou. V prajzštině je mnoho těchto gramatických jevů ještě živých, dosud je můžeme v běžné komunikaci na Hlučínsku zaslechnout.
Eva Tvrdá
Pět nepřeslechnutelných znaků prajzštiny
Slezská nářečí, mezi něž prajzština patří, poznáme velice rychle podle typických rysů mluvené řeči. Připomenu dnes pět nejvýraznějších.
Eva Tvrdá
Podle zpěvu poznáš ptáka
Lokální jazyky mívají svá specifika, která lidé narození v dané oblasti milují. Mojí láskou jsou slezská nářečí, k nimž patří i moje rodná prajzština.
Eva Tvrdá
Je to správně?
Proces zániku lokálního jazyka není nijak složitý. Stačí, když jeho uživatelé začnou v každodenních situacích užívat jiný jazyk.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |