Cimrmanovci ve hře "Dlouhý, Široký a Krátkozraký" uvádějí zajímavou myšlenku italského badatele, že "...Cimrman by se dal přirovnat k sopce, která svou činností zasypala sama sebe." Po přečtení článku jsem si ujasnil, jak to s tou Karvinou (městem, existujícím jako město od roku 1923) vlastně je: je to s ní podobně. Svou vlastní činností v oblasti hornictví Karviná zlikvidovala sama sebe. Skutečná Karviná se propadla, až na zmíněný kostel. Sousední město Fryštát se vzdalo svého názvu (Fryštát) a bylo přejmenováno na Karvinou I.Okolo Fryštátu, teď už Karviné I. se rozrostla v šíř i v dál Karviná římská 3, 4, 5, 6, 7 až 8.

Jak si laskavý čtenář mého příspěvku všiml, chybí Karviná římská 2, a to je právě ono propadlé městečko. Mimo šikmého kostela stojí za pozornost i osiřelý, ale udržovaný hřbitov, za jehož plotem se ale už rozkládá liduprázdná tajga, protkaná potrubími a jakoby odnikud nikam vedoucími kolejemi. Docela tajemný, divoký kraj...

Součástí Karviné je i Darkov. Kromě lázní je tam i Darkovské jezero nebo Karvinské moře, setkal jsem se s oběma názvy. Má průměr asi 800 m a hloubku asi 40 metrů. Vzniklo tak, že se polovina vesnice Darkov vlivem poddolování propadla a zatopila ji voda. Psal jsem o tom v blogu: http://ladislavjilek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=570823

Jako rodilý Karviňák mám dotaz k označení Karviň. Nikdy jsem se s ním nesetkal (což samozřejmě nic neznamená). Vím, že za R-U se město jmenovalo oficiálně Karwin, polský a slezský ekvivalent byl a dodnes je Karwina nebo Karvino (jadym do Karvinej - jedu do Karviné). Po první světové válce a během čs.-polského sporu o Těšínsko docházelo k počešťování původních názvů (které do té doby neměly české ekvivalety) a začalo se mj. objevovat označení Karvín. Až po konečném rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko pak byl stanoven název Karvinná, jak ve článku uvádíte.

A opět si dovolím něco málo doplnit, což mi jistě velkoryse prominete . Kostel Povýšení sv. Kříže pochází ze 14. století (předpokládá se rok 1326). Ten empírový zámeček ve Fryštátě byl v držení pro Těšínské Slezsko (a nejen pro ně) velevýznamného šlechtického rodu Larisch - Mönichů. Během sedmidenní války byla Karvinná a vlastně i Fryštát centrem úporných bojů mezi čs. legionáři a polskými obyvateli, možná bychom mohli říci hornickou domobranou.

Z toho že ty fotky jsou nakřivo si nic nedělejte, například kostel Sv. Petra z Alkantary bude nakřivo vždycky, i kdyby se fotograf na hlavu postavil.

Název obce Karviň uvádí např. Ottův slovník naučný. Vaše doplnění velmi vítám, protože moje informace jdou opravdu jen kratce po základu. Díky za podporu!

Zajímavý článek. Tímto jsem se o Karviné mnoho dozvěděl.

Pěkné fotky, až na to, že jsou skoro všechny nakřivo. To se dá opravit v počítači. Ještě lépe je tomu předcházet tak, že si foťák nastavíte, abyste při focení viděla "vodováhu". Sám jsem si foťák tak nastavil a funguje to bezvadně.

Děkuji za připomínky, jsem amatér a jen to tak plácám na doplnění textu.