Opět moc hezký blog, a já bych hned využil příležitosti,abych se vyptal na některé věci, které mi trošku vrtají hlavou, a které mi jako "Prajzulka" (což je prý správný termín, na rozdíl od "Prajzačka" ) jistě budete moci zodpovědět.

Vím, že do roku 1919 bylo Hučínsko součástí Ratibořského knížectví. O Hlučínsko z nějakého důvodu usilovali Češi, zbytek Ratibořska zůstal Prusku, potažmo Německu. Mám za to, že německy mluvící slovanské obyvatelsvo CELÉHO předválečného Ratibořska tvořilo tehdy jedno etnikum - tomu by nasvědčovalo i to, že se dnes na obou stranách hranice mluví pokud vím dosti podobně, a předpokládám, že Slezané po obou stranách hranice budou jistě i pokrevně spřízněni, podobně jako to je například na Těšínsku. Případné rozdíly v slezském nářečí bych přikládal, podobně jako na Těšínsku, téměř stoletému působení polštiny a češtiny. Pokud mám pravdu, kde se tedy vzalo pro obyvatelstvo Hlučínska označení "Moravci", když to samé etnikum v Polsku nemá o takovém označení potuchy a považuje se za Slezany ("To my, naród Ślůnski! ")? A proč vlastně čeští politici po první svět. válce usilovali jen o kousek Ratibořska, a nikoli třeba hned o celé? Ale třeba se i pletu, a Slezané v "Oberschlesien" jsou úplně jiného původu než Prajzáci....

Děkuji nejen za "gryfny" článek, ale i za odpovědˇ.

P. s. pro hlídače politické korektnosti: Označení Oberschlesien se v Polsku běžně používá pro označení polské části Horního Slezska. To, že jsem tento termín použil i já neznamená, že jsem příznivec nějakých ideologií.

Moc děkuji za přízeň! Velmi ráda odpovím:

Československo mělo samozřejmě zájem o celé Slezsko v historických hranicích, jenže slovanské osídlení tenkrát netvořilo jednolitou oblast. Vedly se spory o to, co vlastně Československu může z hlediska národnostního připadnout. O Hlučínsko nebylo příliš sporů, protože se jednalo o oblast v naprosté většině slovanskou, ovšem byl spor o to, kde přesně tato oblast bude končit, protože další většinově slovanská území byla oddělena německy osídlenými oblastmi - prostě klasický slezský galimatyáš. Nakonec, jak se u nás traduje, jeden z generálů na konferenci vzal pravítko, podle něj udělal na mapě čáru a tak se vytvořila hranice. Jak jste správně poznamenal, byly tak na desítky let rozděleny mnohé rodiny. Do generálovy sféry spadly dokonce i dvě většinově německé obce, Třebom a Sudice, které se tak s ostatními dostaly do Československa. Příbuznost jazyka mezi Slezany z Ratibořska a Slezany z Hlučínska je patrná dodnes, po téměř stu letech, jenže na naší straně je ten jazyk už jen folklór, zatímco na Ratibořsku je stále živý.

Moje babička říkávala: "My zme su Moravci." Měla tím na mysli lidi, kteří užívali tzv. moravštinu, což byl jazyk, který se díky tomu, že to byl církevní jazyk, udržel v oblasti Ratibořska za Pruska i Německa. Církev zde byla spravována z Olomouce, proto zřejmě se tomuto jazyku začalo říkat moravština. Cílem Bismarckova Německa bylo tuto moravštinu odstranit, lidi si ji ale nenechali vzít. Když po dvou stoletích byli připojeni k Československu, jejich jazyk samozřejmě vypadal jinak než čeština. Uvádí se jedna krásná věta jako příklad: Česká učitelka přijela do Hlučína a ptala se, kudy se dostane do školy. Bylo jí odpovězeno: "Hevaj tum šašejum." (Tady tou ulicí.)

Vesnice osídlené Moravci jsou na Ratibořsku ještě dnes.

Ty Kravaře (alespoň ve vašem fotoblogu) z těch tří měst tak nějak vedou. Možná by se k Prajzsku dalo ještě dodat tvrzení "zlých jazyků", že k prosperitě tohoto regionu přispěly i slušné důchody za padlé vojáky v řadách Wehrmachtu, které zde proudily z bývalého NSR.

Faktem je, že už v socialismu poraženecká země ty důchody vyplácela. Stařík jezdil na poštu, pak se mi rozvyprávěl. Dělal vozku a pod Moskvou jej napadlo letadlo. Vůz se převrátil - a jemu byla prostřelena noha. Stažen z fronty - událost mu zachránila život. Žádný fašista ... Tu prosperitu ,ale nedělají příjmy ze Západu - Jde o jejich pilnou a důslednou povahu ...

Jak jabko - tak rajské, jak babu - tak z Prajzké ...Mladičká Marie Terezie, (24 let), usedá na trůn. To ihned , probudlo protřelé vlky - Prusko, v čele s Fridrichem II. 1740, zabírá postupně celé Slezsko ... Odsud, dodnešní název. Dopady - A.Hitler nasazuje Říšské zákony - odchod na východní frontu, spousta padlých. Osobně znám příběhy, kolega má dědka , čumí na ZOOM, co u Stalingradu vyváděli, sedí u své střežené - zamčené skříně z 2 světové války ... Apoliticky - Ta německá pracovitost je v těch lidech silně otištěna dodnes. Neděle - klasika. Pobíhá se v oblecích do kostela + zcela běžně se ometá asfaltová silnice vedoucí obcí ! Pořádek u domu - pořádek tedy i na veřejné komunikaci ... Typický vtip - Prajzák prožívá tři radosti ! Když se něčeho zmocní - když to přismýká domů - a až přijde na to, k čemu mu to bude vlastně dobré ! ...

Vtipy o Prajzakach jsou oblíbené podobně jako ty o Skotech. Většinu z nich šíří sami Prajzaci, protože bývají dost trefné...

Ta historická náměstí jsou kouzelná všude, pokud nejsou devastována moderní krabicovou nebo nevkusnou postmoderní architekturou.

Prajzaci? A co na to Pražáci?

Vždyť je to i matoucí.

Do Prahy je od nás daleko a nám se to neplete. A historická náměstí opravdu mají většinou svůj půvab.

V Chuchelné jsem téměř před 30. roky podstoupil čtyřměsíční rehabilitaci v tamním rehabilitačním ústavu.

Chuchelná je moc pěkná, mám ji ráda, tak je mi trochu líto, že se mi do měst nedostala, je to přece jenom pouze obec.