Zajímavá úvaha. Jště v pozdních letech padesátých jsem na vojně mohl pozorovat ta různá nářečí, které bohužel už mizí a kteá jsou nahrazována modním primitivismem...a dobře odhadnuto...stupidní seriály na to mají veliký vliv. Na př. pozdravy. Dnes už se neřekne 'nazdar', 'bud zdráv' a pod, ale nahradí se stupidním italským ČAU. Nebo pozdrav na rozloučenou: 'Tak zatím', ještě jsem nepřišel na to 'za čím' A potom ty zparchantělé anglismy. Dnes nikomu nikdo nic nezakáže, ale dostane 'BAN' Jenomže, když se řekne Ban, a je to zřejmě z angličtiny, tak BAN je vlastně žemle a píše se BUN. okud jde o zákaz, tak je to BAN a čte se to poněkud dlouhým BÉN. Pak jsou tu všelijací LÍDŘI, BRÍFINGY, BŮMY a já nevím co ještě. Proč? Co se tím chce dokázat? Když čtu české noviny, žasnu. Ten novinářský žargon, zo je úplná katastrofa. Tak mluvit za mých dětských let ve škole, tak jsem neprolez z druhé do třetí třídy. A na vojně byla radost poslouchat různá, dnes mizející nářečí. Třeba Slovák z Východu se zeptal: "Skádze ši" "Od Prešova" "Tož pome pohutoric na falatek" "To muší buc zrovnaté" atd. Inu...Ni stínem utrpěti nesmí naše řeč...Ta naše řeč není ve stínu, ta už je v úplné tmě.

Toto píši z pozice Čecha žijícího pře 53 let v anglicky mluvící zemi.

Děkuji za reakci, píšete mi z duše.